Fakturační misto, různá měření
Dobrý den, je možné, aby pro SVJ, kde mají různá měření, byty s ITN a byty jen s MT ( kalorimetry) poskytovala spravni firma jednotný naklad pro rozúčtování tepla nebo v tomto případě musi být poskytnuty naklad rozdělený? Je nutne, aby v jednom fakturační místě byl pro vsechny byty pouzit stejny typ měření tepla? V případě rozúčtování jednoho FM s různým typem měření, je pak nemožné, udelat vyuctovani základní složky jako jednotné pro vsechny byty, pro udržení jednotkove ceny za metr a zároveň udelat dvoji vyúčtování spotřební složky zvlášť pro byty s ITN a zvlášť pro byty s MT (dotaz v případě poskytnutí pouze jednoho celkoveho nakladu na teplo pro všechny byty), Děkuji
Odpověď na otázku
Dotaz je trochu složitější, protože pro tyto situace (nikoli výjimečné) nemá současná legislativa jednoznačné řešení.
Zákon o hospodaření energií a připojené prováděcí vyhlášky (zejména vyhl. 137/2014 Sb.) uvádějí, že v zúčtovací jednotce (v domě) musí být všechna zařízení pro registraci spotřeby tepla stejného typu, ale řada stavebníků nástaveb toto ustanovení ignoruje a do nástavby dávají často kalorimetry, i když jsou v celém domě indikátory.
Dle vyhlášky 269/2015 , §2 se rozumí zúčtovací jednotkou dům nebo jeho část, popřípadě domy nebo jejich části, které mají jedno společné, technologicky propojené odběrné tepelné zařízení (systém ÚT) a společné měření nebo stanovení množství tepla, nákladů na teplo na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody. (Společné fakturační měření.)
Z tohoto hlediska je Váš dům jednou ZJ.
Přesto, jedno z možných řešení je rozdělit dům na dvě zúčtovací jednotky a celkové náklady na vytápění rozdělit podle započitatelných podlahových ploch jednotlivých částí. Pak ovšem nebudou mít všechny byty v domě stejnou částku ZN na 1m2 ZPP a ani limity nebudou stejné.
Další možností je zachovat jednu ZJ a postupovat následovně:
Rozdělit celkové náklady na základní a spotřební, základní náklady pak rozdělit podle ploch (všechny byty budou mít stejnou částku na m2).
Se spotřebními náklady je to složitější:
Od fakturačního měření celoroční spotřeby odečtete součet náměrů všech kalorimetrů v bytech a dostanete dvě hodnoty spotřeby tepla ve stejných fyzikálních jednotkách (Gj nebo kWh): jednu pro byty s kalorimetry a druhou pro byty s indikátory vytápění. V poměru těchto dvou hodnot rozdělíte spotřební část celkových nákladů na vytápění a pak rozúčtujete spotřební složky pro každou část domu samostatně, jednu podle kalorimetrů (v poměru náměrů) a druhou podle indikátorů, zákonem a vyhláškou předepsaným způsobem. Průměrný náklad na vytápění 1m2 ZPP, pro stanovení limitů dle vyhlášky, vypočítáte z celkových hodnot pro zúčtovací jednotku, tj celkové náklady na vytápění dělené celkovou ZPP (započitatelnou podlahovou plochou) domu.
-japo-