rozdělení základní složky složky nákladů na vytápění mezi dva příjemce v průběhu zúčtovacího období

  1. ARTAV
  2. rozdělení základní složky složky nákladů na vytápění mezi dva příjemce v průběhu zúčtovacího období
legislativa

Text otázky

Dobrý den, rád bych se zeptal, zdali je správný postup rozúčtovatele při rozdělení základní složky nákladů při změně příjemce v průběhu zúčtovacího období. První vlastník užíval byt od 1.1.2020 do 31.8.2020 a druhý vlastník od 1.9.2020 do 31.12.2020. Při prodeji bytu byl sepsán předávací protokol a jsou známy stavy všech měřidel k 31.8.2020. Vyhláška 269/2015 Sb. v § 6 písmeno a) stanoví, že základní složka nákladů na vytápění se rozdělí v poměru počtu dnů vytápění bytu před a po termínu změny příjemce služeb. Rozúčtovatel provedl rozdělení základní složky v poměru dnů 136:107. Na můj dotaz, jak k tomuto poměru dospěl, mi bylo sděleno, že od dodavatele tepelné energie nezná datum zahájení a ukončení vytápění. Podle ČSN 383350 zjistil, že v příslušné obci je uveden počet dnů vytápění na 240 dnů. Rozúčtovatel sám stanovil období vytápění do 15.5. a od 15.9. Je tento „svépomocný“ způsob stanovení dnů vytápění vůbec možný a správný? Pokud rozúčtovatel nemám k dispozici od dodavatele tepelné energie den ukončení a den zahájení vytápění, jak má postupovat, když vyhláška stanoví, že základní složka se rozdělí v počtu dnů vytápění před a po změně příjemce služeb? Moc děkuji za odpověď.

Odpověď na otázku

Rozúčtovatel by měl o stanovení počtu vytápěných dnů požádat vlastníka domu. Ten je odpovědný za vytápění domu a může od dodavatele tepelné energie zjistit, kdy skončila a kdy opět začala topná sezóna. Dodavatel tepla sice nemá zákonnou povinnost vést evidenci počtu vytápěných dnů, ale obvykle to může zjistit z provozního deníku kotelny. Pokud údaje nejsou k dispozici, nezbývá než vycházet z předpokladu, že topná sezóna začíná 1.9. a končí 31.5. (vyhláška č.194/2007 §2 odst.1) tj. 272 topných dnů pro přestupný rok nebo 271 topných dnů pro běžný rok. Jakékoli zpřesnění výpočtu může být jen ku prospěchu věci.

-stad+japo-