Rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce.
legislativa
Náš dům o 87 b.j. má v každém bytě vlastní předávací stanici. Ve stoupačkách máme pouze vodoměr na studenou vodu a měřidlo tepla (Meibes, spotřeba tepla je v kWh). Každý byt si tímto zařízením ohřívá teplou vodu a zároveň i radiátory. Vyhláška č. 269/2015 Sb. v § 5 říká, že pokud nelze určit odděleně náklady na teplo a pro teplou vodu, stanoví se tyto náklady podle vyhl. č. 237/2014 resp. 194/2007. Tady tápu. Je to 40 % pro teplou vodu a 60% pro vytápění? Těch 40% rozdělujeme mezi lidi podle počtu osob a 60 % podle kWh na měřidle. Je to správně? Nešlo by, aby jsme celkové náklady na teplo rozdělovali pouze podle naměřených kWh? Samozřejmě s dodržením základní a spotření složky... Připadalo by mi to spravedlivější.
Odpověď na otázku
Systém bytových předávacích stanic (BPS) zůstal Ministerstvem pro místní rozvoj nepovšimnut a platná pravidla pro rozúčtování nákladů na vytápění a dodávky teplé vody pro něj nemají řešení. Vlastník domu s BPS by měl vydat vlastní pravidla pro rozúčtování a pro jejich používání získat souhlas aspoň 2/3 uživatelů bytů.
Doporučujeme vzít za základ alternativní Pravidla ARTAV (ke stažení na stránkách artav.cz mezi Odkazy), která navrhují dělení nákladů na teplo v poměru 40% základní složky (ZS) a 60% spotřební složky (SS). SS nákladů se rozdělí podle bytových měřičů tepla a ZS podle započitatelné podlahové plochy bytů.
-japo-