VYHLÁŠKA
č. 148/2007 Sb.
ze dne 18. června 2007
o energetické náročnosti budov.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo”)
stanoví podle §14 odst. 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií,
ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon”) k provedení §6a odst. 1,
2, 5 a 7 zákona:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropských společenství[1],
byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES
ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických
norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění
směrnice 98/48/ES, a stanoví
a) požadavky na energetickou náročnost budov, porovnávací ukazatele a
výpočtovou metodu stanovení energetické náročnosti budov,
b) obsah průkazu energetické náročnosti budov a způsob jeho zpracování včetně
využití již zpracovaných energetických auditů,
c) rozsah přezkušování osob z podrobností vypracování energetického průkazu
budov.
§ 2
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí:
a) bilančním hodnocením hodnocení založené na výpočtech energie užívané nebo
předpokládané k užití v budově pro vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci,
přípravu teplé vody a osvětlení, za standardizovaného užívání budovy,
b) dodanou energií energie dodaná do budovy na její systémové hranici,
c) energetickými systémy budovy soustavy technických zařízení pro vytápění,
větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení,
d) energonositelem hmota nebo jev, které mohou být použity k výrobě mechanické
práce nebo tepla nebo na ovládání chemických nebo fyzikálních procesů,
e) chlazenou zónou celá budova nebo její ucelená část, v níž je zajišťován
chlazením požadovaný stav vnitřního prostředí, pokud jde o jeho teplotní
parametry, vlhkost a režim užívání, ke které přiléhá venkovní prostředí nebo
další zóna,
f) klasifikační třídou grafické a slovní vyjádření energetické náročnosti
budovy,
g) klimatizovanou zónou celá budova nebo její ucelená část, v níž je
zajišťován požadovaný stav vnitřního prostředí, pokud jde o jeho teplotní
parametry, vlhkost, případně čistotu vzduchu a režim užívání, ke které
přiléhá venkovní prostředí nebo další zóna,
h) obálkou budovy všechny konstrukce na systémové hranici celé budovy, které
jsou vystaveny venkovnímu prostředí,
i) pomocnou energií energie užívaná systémy vytápění, větrání, chlazení,
klimatizace a přípravy teplé vody k zajištění provozu zařízení měnících
dodanou energii na využitelnou energii a dodávku energie do zóny,
j) referenční budovou výpočtově vytvořená budova téhož druhu, stejného tvaru,
velikosti a vnitřního uspořádání, se stejným typem standardizovaného provozu
a užívání jako hodnocená budova, a technickými normami předepsanou kvalitou
obálky budovy a jejích technických systémů,
k) standardizovaným užíváním budovy užívání nebo budoucí užívání v souladu s
podmínkami vnitřního a venkovního prostředí a provozu stanovenými v technických
normách a jiných předpisech[2],
l) systémovou hranicí plocha tvořená vnějším povrchem konstrukcí
ohraničujících zónu,
m) užitečnou energií energie dodávaná energetickými systémy budovy k
zabezpečení požadovaných služeb, a to předepsané vnitřní teploty, vlhkosti,
osvětlenosti, větrání a přípravu teplé vody, včetně využitelných zisků a
ztrát,
n) venkovním prostředím venkovní vzduch, vzduch v přilehlých nevytápěných
prostorech, přilehlá zemina, sousední budova a jiná sousední zóna,
o) větranou zónou celá budova nebo její ucelená část, v níž je zajišťován
větráním požadovaný stav vnitřního prostředí, pokud jde o jeho teplotní
parametry a režim užívání, ke které přiléhá venkovní prostředí nebo další
zóna,
p) vnitřním prostředím prostředí uvnitř budovy, které je definováno
výpočtovými hodnotami teploty, relativní vlhkosti, případně rychlostí proudění
vnitřního vzduchu a světelnou pohodou uvnitř budovy nebo zóny, jejichž
parametry jsou předepsány technickými, hygienickými a jinými normami a
předpisy,
q) vytápěnou zónou celá budova nebo její ucelená část, v níž je zajišťován
požadovaný stav vnitřního prostředí, pokud jde o jeho teplotní parametry,
vlhkost a režim užívání, ke které přiléhá venkovní prostředí nebo další
zóna,
r) zónou skupina prostorů s podobnými vlastnostmi vnitřního prostředí a
režimem užívání.
§ 3
Požadavky na energetickou náročnost budovy
§3 (1) Požadavky na energetickou náročnost budovy podle §6a odst. 1 zákona
jsou splněny, je-li energetická náročnost hodnocené budovy stanovená metodou
podle §5 nižší než energetická náročnost referenční budovy při dodržení
obecných technických požadavků na výstavbu[2]. V příloze č. 1 k této vyhlášce
jsou upraveny podrobnosti hodnocení splnění požadavků na energetickou
náročnost budovy.
§3 (2) Energetickou náročností referenční budovy je celková roční dodaná
energie v GJ, která se stanoví bilančním hodnocením referenční budovy podle §5.
V příloze č. 2 k této vyhlášce jsou upraveny podrobnosti výpočtů a požadované
vstupní údaje pro hodnocení energetické náročnosti budov. Při změně dokončené
budovy se pro výpočet celkové požadované roční dodané energie v GJ zadávají
tyto požadované vstupní údaje pouze pro systémy nebo prvky budovy, jichž se
změna týká, a ostatní vstupy jsou shodné jako u hodnocené budovy.
§3 (3) Při bilančním hodnocení se musí použít pro stanovení energetické
náročnosti referenční budovy stejná výpočtová metoda, jaká byla použita při
stanovení energetické náročnosti hodnocené budovy.
§3 (4) Při nesplnění požadavků podle odstavce 1 se pro hodnocenou budovu
navrhnou technicky a ekonomicky vhodná opatření ke snížení energetické
náročnosti budovy na požadovanou úroveň. Pro návrh doporučených opatření se
využije porovnání dodané energie ke krytí jednotlivých dílčích potřeb s
odpovídajícími dílčími referenčními hodnotami.
§3 (5) Postup posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti
alternativních systémů dodávek energie pro vytápění, případně pro přípravu
teplé vody a chlazení podle §6a odst. 4 zákona u nových budov nad 1000 m2
celkové podlahové plochy je upraven v příloze č. 3 k této vyhlášce.
§3 (6) Energetická náročnost bytové jednotky nebo zóny uvnitř budovy vytvořené
pro oddělené užívání se prokazuje splněním požadavků podle odstavce 1 pro
celou budovu.
§ 4
Porovnávací ukazatele
§4 (1) Porovnávací ukazatele jsou splněny, když
a) budova, její stavební konstrukce a jejich styky jsou navrženy a provedeny
tak, že
1. stavební konstrukce a jejich styky mají ve všech místech nejméně takový
tepelný odpor, že na jejich vnitřním povrchu nedochází ke kondenzaci vodní
páry a růstu plísní,
2. stavební konstrukce a jejich styky mají nejvýše požadovaný součinitel
prostupu tepla a činitel prostupu tepla,
3. uvnitř stavebních konstrukcí nedochází ke kondenzaci vodní páry nebo jen v
množství, které neohrožuje jejich funkční způsobilost po dobu předpokládané
životnosti,
4. funkční spáry vnějších výplní otvorů mají nejvýše požadovanou nízkou
průvzdušnost, ostatní konstrukce a spáry obvodového pláště budovy jsou téměř
vzduchotěsné, s požadovaně nízkou celkovou průvzdušností obálky budovy,
5. podlahové konstrukce mají požadovaný pokles dotykové teploty, zajišťovaný
jejich tepelnou jímavostí a teplotou na vnitřním povrchu,
6. místnosti mají požadovanou tepelnou stabilitu v zimním i letním období,
snižující riziko jejich přílišného chladnutí a přehřívání,
7. budova má nejvýše požadovaný průměrný součinitel prostupu tepla obálky
budovy,
b) technická zařízení budovy pro vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci,
přípravu teplé vody a osvětlení a jejich regulace[3] zajistí
1. požadovanou dodávku užitečné energie pro požadovaný stav vnitřního
prostředí,
2. dodávku energie s požadovanou energetickou účinností,
3. požadovanou osvětlenost s nízkou spotřebou energie na sdružené a umělé
osvětlení,
4. nízkou energetickou náročnost budovy.
§4 (2) Splnění porovnávacích ukazatelů podle odstavce 1 se ověřuje a hodnotí
pomocí výpočtů nebo měření uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky.
§ 5
Metoda stanovení energetické náročnosti budovy
§5 (1) Energetická náročnost budovy se stanovuje výpočtem celkové roční dodané
energie v GJ potřebné na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu
teplé vody a osvětlení při jejím standardizovaném užívání bilančním
hodnocením.
§5 (2) Bilanční hodnocení se provádí intervalovou výpočtovou metodou nejlépe
s měsíčním obdobím. Pro budovy s nízkou tepelnou setrvačností se může použít
intervalová výpočtová metoda hodinová, nebo s ještě kratším časovým intervalem,
s odlišnými podrobnostmi metod výpočtu a vstupních údajů. Podrobnosti hodnocení
požadavků na energetickou náročnost budovy jsou upraveny v příloze č. 1 k této
vyhlášce.
§5 (3) Celková roční dodaná energie se při bilančním hodnocení stanoví jako
součet jednotlivých vypočtených dílčích spotřeb dodané energie pro všechny
časové intervaly v roce a pro všechny vytápěné, chlazené, větrané či
klimatizované zóny budovy. Výpočet se provádí s rozlišením podle
energonositelů.
§5 (4) Pro vzájemné porovnání energetické náročnosti budov stejného typu se
stanovuje měrná roční spotřeba energie budovy, vyjádřená poměrem celkové roční
dodané energie na jednotku celkové podlahové plochy budovy v kWh/m2.
§ 6
Průkaz energetické náročnosti budovy
§6 (1) Průkaz energetické náročnosti budovy (dále jen "průkaz”) tvoří protokol
prokazující energetickou náročnost budovy (dále jen "protokol”) a grafické
znázornění energetické náročnosti budovy (dále jen "grafické znázornění”).
§6 (2) Protokol obsahuje vždy:
a) identifikační údaje budovy, kterými jsou
1. údaje o hodnocené budově, zejména adresa, kód katastrálního území a číslo
parcely, na které budova stojí,
2. údaje o provozovateli, vlastníku či stavebníku,
b) typ budovy,
c) užití energie v budově,
d) technické údaje budovy, kterými jsou:
1. popis objemů a ploch budovy,
2. tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a obálky budovy,
3. základní vlastnosti energetických systémů budovy,
4. dílčí energetická náročnost prvků technických zařízení budovy,
5. celková energetická náročnost hodnocené budovy,
6. referenční hodnoty,
7. vyjádření ke splnění požadavků na energetickou náročnost budovy,
8. celková měrná roční spotřeba energie na celkovou podlahovou plochu
hodnocené budovy a měrné spotřeby energie na vytápění, chlazení, větrání,
přípravu teplé vody a osvětlení, vztažené vždy na celkovou podlahovou
plochu,
9. klasifikační třída energetické náročnosti hodnocené budovy,
e) energetickou bilanci budovy pro standardizované užívání a bilance energie
dodané, popř. vyrobené budovou nebo z budovy odvedené,
f) výsledky posouzení proveditelnosti alternativních systémů podle §6a odst.
4 zákona u nových budov nad 1000 m2 celkové podlahové plochy,
g) doporučená opatření pro technicky a ekonomicky efektivní snížení
energetické náročnosti budovy,
1. modernizační opatření ve stavební části a v technickém zařízení budovy,
2. opatření ke zdokonalení obsluhy a provozu budovy a technických zařízení
budovy,
3. klasifikační třídu energetické náročnosti hodnocené budovy po provedení
doporučených opatření,
h) doba platnosti průkazu, jméno a identifikační číslo osvědčení osoby
oprávněné vypracovat průkaz (dále jen "osvědčení”).
§6 (3) Schéma klasifikace energetické náročnosti budovy obsahuje klasifikační
třídy A až G a jejich hranice. Podrobnosti hodnocení požadavků na energetickou
náročnost budovy pro zařazení budovy do příslušné klasifikační třídy jsou
stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
§6 (4) Grafické znázornění obsahuje jméno osoby, která vypracovala průkaz na
základě uděleného osvědčení ministerstvem, identifikační číslo osvědčení,
adresu hodnocené budovy a její typ, barevnou stupnici klasifikačních tříd A
až G, energetickou náročnost hodnocené budovy a její zařazení do klasifikační
třídy při bilančním hodnocení a po provedení doporučených opatření, měrnou
vypočtenou roční spotřebu energie na celkovou podlahovou plochu hodnocené
budovy a po provedení doporučených opatření, dodanou energii pro pokrytí
jednotlivých dílčích potřeb v procentech a datum doby platnosti průkazu.
§6 (5) Vzor protokolu a grafického znázornění průkazu je uveden v příloze č.
4 k této vyhlášce.
§ 7
Využití zpracovaných energetických auditů
Ke stanovení energetické náročnosti budovy a zpracování protokolu se využijí
údaje ze zpracovaných energetických auditů, zejména:
a) plochy stavebních konstrukcí a jejich orientace,
b) součinitele prostupu tepla jednotlivých stavebních konstrukcí,
c) technická data energetických systémů budov, jako je jejich dimenze a
účinnost,
d) podmínky vnějšího a vnitřního prostředí.
§ 8
Přezkušování osob z podrobností vypracování energetického průkazu
Rozsah přezkoušení je dán podrobnostmi vypracování průkazu energetické
náročnosti budov stanovených touto vyhláškou. Okruhy zkušebních otázek jsou
uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce.
§ 9
Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití
energie při spotřebě tepla v budovách, se zrušuje.
§ 10
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2007.
Přílohy č. 1 až 5 k vyhlášce č. 148/2007 Sb. - (PDF 354 kB)
Poznámky:
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES o energetické náročnosti
budov.
[2] Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění
pozdějších předpisů, a související předpisy, vyhláška č. 137/1998 Sb., o
obecných technických požadavcích na výstavbu, vyhláška č. 49/1993 Sb., o
technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve
znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 106/2001 Sb., o hygienických
požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění pozdějších předpisů,
vyhláška č. 347/2002 Sb., o hygienických požadavcích na prodej potravin a
rozsah vybavení prodejny podle sortimentu prodávaných potravin, vyhláška č.
6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a
biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých
staveb, vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací
služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky
závažných, vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a
provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých,
vyhláška č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a
šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických
zařízení a ústavů sociální péče, nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně
zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, nařízení vlády č. 178/2001
Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve
znění pozdějších předpisů.
[3] Vyhláška č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a
přípravu teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a
pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení
budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům.
|