VYHLÁŠKA
č. 193/2007 Sb.
ze dne 17. července 2007
kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie
při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle §14 odst.
5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 177/2006 Sb.,
(dále jen "zákon”) k provedení §6 odst. 9 zákona:
§ 1
Předmět úpravy
§1 (1) Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis
Evropských společenství[1]. Stanoví požadavky na účinnost užití energie v nově
zřizovaných zařízeních pro rozvod tepelné energie a pro vnitřní rozvod tepelné
energie a chladu, a na vybavení těchto zařízení tepelnou izolací, regulací a
řízením u
a) parních, horkovodních a teplovodních sítí a sítí pro rozvod teplé
vody a chladu včetně přípojek, s výjimkou chladicí vody z energetických a
technologických procesů, která odvádí tepelnou energii do okolního prostředí,
b) předávacích nebo výměníkových stanic,
c) zařízení pro vnitřní rozvod tepelné energie, chladu a teplé vody v
budovách (dále jen "vnitřní rozvod”).
§1 (2) Dále tato vyhláška stanoví způsob zjišťování tepelných ztrát
zařízení pro rozvod tepelné energie a vnitřní rozvod tepelné energie, chladu a
teplé vody.
§1 (3) Tato vyhláška se vztahuje na rozvodná tepelná zařízení a vnitřní
rozvody tepelné energie a chladu sloužící k dodávkám tepelné energie bytovým
objektům nebo společně bytovým objektům, pro technologické účely a pro nebytové
prostory.
§ 2
Účinnost užití energie při rozvodu tepelné energie
§2 (1) Tepelná síť se dimenzuje tak, aby roční využití její schopnosti
přenosu tepelné energie bylo co největší. Prokáže-li optimalizační výpočet,
respektující ekonomicky efektivní úspory energie, výhodnost samostatného potrubí
pro provoz mimo otopné období, dimenzuje se potrubí podle ekonomické měrné
tlakové ztráty.
§2 (2) Účinnost užití energie z hlediska její dopravy a z hlediska tepelných
ztrát je určena podle vzorce uvedeného v příloze č. 1 k této vyhlášce.
§2 (3) Při navrhování nových a při rekonstrukci stávajících tepelných sítí
se použije řešení, pro které má minimální hodnotu energetické náročnosti z
hlediska dopravy tepelné energie Zc a maximální hodnotu účinnosti z hlediska
tepelných ztrát Zz. Minimální hodnoty respektive maximální hodnoty nemusí být
dodrženy, pokud je navrženo výhodnější řešení na základě optimalizačního výpočtu
respektujícího ekonomicky efektivní úspory energie. Oběhové čerpadlo se
nepředimenzovává a navrhuje se v okolí své nejvyšší energetické účinnosti.
§2 (4) V provozních podmínkách se účinnosti užití energie z hlediska
tepelných ztrát vyhodnocuje hz jedenkrát ročně.
§ 3
Teplonosná látka a její parametry v tepelném rozvodu
§3 (1) Pro vytápění a přípravu teplé vody a všude tam, kde to pro daný účel
postačuje, volí se přednostně pro přenos tepelné energie teplá voda do 90 °C nebo
do 115 °C. Horká voda nad 115 °C se použije pro rozsáhlé tepelné sítě určené k
zásobování rozlehlých sídlišť, obcí a vzdálených odběratelů. Pára jako teplonosná
látka se použije jen tam, kde je to tepelně-technicky opodstatněné a zdůvodněné
optimalizačním výpočtem, a zejména pro technologické účely.
§3 (2) Výpočtová teplota ve vratném potrubí se volí nižší nebo rovna 70 °C.
Vyšší hodnotu než 70 °C, zejména z důvodů akumulace tepla v síti, je nutno
zdůvodnit optimalizačním výpočtem, respektujícím ekonomicky efektivní úspory
energie.
§3 (3) Teplá nebo horká voda pro vytápění se v průběhu otopného období
udržuje podle klimatických podmínek na teplotě nezbytně nutné pro zajištění
dodávky tepelné energie potřebné k dosažení tepelné pohody uživatelů napojených
bytových a nebytových prostor.
§3 (4) Tlak v teplovodní a horkovodní síti se za provozu udržuje ve výši,
která zajišťuje, že v žádné části potrubí ani v připojeném odběrném tepelném
zařízení nedojde k odpaření vody. Ve vratném potrubí se udržuje trvale přetlak.
§3 (5) Parametry páry se volí tak, aby s ohledem na úbytek tlaku a teploty
v síti byly uspokojeny požadavky všech napojených odběratelů a aby při její
dopravě byla omezena kondenzace v potrubí. K tomu se přihlédne i při dimenzování
potrubí.
§3 (6) Při rekonstrukci parní tepelné sítě se pára jako teplonosná látka
nahradí v souladu s odstavcem 1 teplou nebo horkou vodou postupně ve všech
částech nebo samostatných okruzích, kam je dodávána tepelná energie pro vytápění
a přípravu teplé vody, nebo pro technologické účely.
§ 4
Vnitřní rozvod tepelné energie
§4 (1) Každý spotřebič tepelné energie se opatřuje armaturou s uzavírací
schopností, pokud to jeho technické řešení a použití připouští. Každé otopné
těleso se vybavuje ventilem s uzavírací a regulační schopností s regulátorem pro
zajištění místní regulace a u dvoubodového napojení, vyjma jednotrubkových
otopných soustav, též regulačním šroubením, pokud se nejedná o případ podle
§7 odst. 5.
§4 (2) Každý parní spotřebič včetně parního rozvodu nebo v technicky
odůvodnitelných případech skupina spotřebičů se opatří vhodně voleným odvaděčem
kondenzátu, zabraňujícím vstupu páry do kondenzátního potrubí, s výjimkou
spotřebičů s regulací výkonu na straně kondenzátu. Každý parní spotřebič ve
skupinovém zapojení připojený na společný kondenzátní uzávěr se vybaví zpětnou
a uzavírací armaturou.
§4 (3) Pro vytápění s nuceným oběhem teplonosné látky nevýrobních objektů
se volí teplota teplonosné látky na vstupu do otopného tělesa do 75 °C. Pro
vytápění s přirozeným oběhem otopné vody se volí teplota teplonosné látky na
vstupu do otopného tělesa maximálně 90 °C.
§4 (4) Ke snížení teploty a využití odparu v kondenzátním systému se
instalují dochlazovače, které zajišťují vychlazení kondenzátu pod 100 °C.
§4 (5) Tepelná energie předávaná do vytápěného prostoru z neizolovaného
potrubí se považuje za trvalý tepelný zisk, který se uvažuje při návrhu
tepelného výkonu otopných těles podle tabulek 1 a 2 uvedených v příloze č. 2 k
této vyhlášce, jestliže projektovaná teplota teplonosné látky v rozvodu je rovna
nebo vyšší než 60 °C. Přípojné potrubí k otopnému tělesu se respektuje až od
délky 2 m.
§ 5
Tepelná izolace zařízení pro rozvod tepelné energie a vnitřní rozvod
tepelné energie pro vytápění a technologické účely a pro rozvod teplé vody
§5 (1) Část tepelné sítě, která prochází netemperovanými prostory, s
teplonosnou látkou o teplotě vyšší než 40 °C nesloužící temperování
prostorů, kterými prochází, se vybaví tepelnou izolací. Pokud je třeba
zajistit vychlazení kondenzátu pod určenou teplotu a vychlazení není možné
zajistit v dochlazovačích umožňujících využití takto získaného tepla, pak
je možno ve výjimečných případech neinstalovat izolace na kondenzátní
potrubí a nádrže.
§5 (2) Tepelná izolace se chrání před mechanickým poškozením. Vnější povrch
izolovaného potrubí se upraví tak, aby byl odolný vůči vnějšímu prostředí
a slunečnímu záření. Zvlhnutí tepelné izolace se brání opatřením k ochraně
před atmosférickou vlhkostí, u bezkanálového provedení před zemní vlhkostí,
při vedení v kanálech před vnikáním podzemní a povrchové vody do těchto
kanálů.
§5 (3) Tepelná izolace u vnitřních rozvodů s teplonosnou látkou do 115 °C
se navrhuje tak, že její povrchová teplota je o méně než 20 K vyšší oproti
teplotě okolí a u vnitřních rozvodů s teplonosnou látkou nad 115 °C o méně
než 25 K oproti teplotě okolí, není-li na základě §5 odst. 4 stanoveno
jinak.
§5 (4) Na všech vnitřních rozvodech musí být instalována tepelná izolace,
pokud nejsou určeny k vytápění nebo temperování okolního prostoru, s výjimkou
týkající se kondenzátních potrubí a nádrží.
§5 (5) Izolace armatur a přírub se provádí jako snímatelná. Izolace se
nepožaduje u armatur, kde by to ohrožovalo jejich funkci nebo podstatně
ztěžovalo manipulaci s nimi.
§5 (6) Minimální tloušťka tepelné izolace armatur se volí stejná jako u
potrubí téhož jmenovitého průměru.
§5 (7) Při výpočtu tepelných ztrát rozvodů se tepelné ztráty neizolovanými
armaturami, uložením a kompenzátory postihují opravným součinitelem
vztaženým na délku potrubí
a) u bezkanálového uložení 1,15,
b) při vedení v kanálech 1,25,
c) u nadzemního nebo pozemního vedení 1,30.
§5 (8) Pro tepelné izolace rozvodů se použije materiál mající součinitel
tepelné vodivosti ? u rozvodů menší nebo roven 0,045 W/m.K a u vnitřních
rozvodů menší nebo roven 0,040 W/m.K (hodnoty l udávány při 0 °C), pokud to
nevylučují bezpečnostně technické požadavky.
§5 (9) U rozvodů se tloušťka tepelné izolace stanoví výpočtem tak, aby
součinitel prostupu tepla vztažený na jednotku délky potrubí U byl menší
nebo roven jak hodnoty uvedené v příloze č. 3.
§5 (10) Při vyšších provozních teplotách než 90 °C je u vnitřních rozvodů
tloušťka izolace úměrně zesílena, aby byl dodržen požadavek podle
odstavce 3.
§5 (11) U vnitřních rozvodů se minimální tloušťka tepelné izolace
(diz - d)/2 stanoví výpočtem tak, aby součinitel prostupu tepla vztažený
na jednotku délky potrubí U byl menší nebo roven hodnotě uvedené v příloze
č. 3 k této vyhlášce a zároveň bylo dodrženo ustanovení odstavce 3.
Výpočet se provede podle vztahu uvedeného v příloze č. 3. U vnitřních
rozvodů plastových a měděných se tloušťka tepelné izolace volí podle
vnějšího průměru potrubí nejbližšího vnějšímu průměru potrubí řady DN.
§5 (12) U vnitřních rozvodů menšího průměru než DN 10 se při stanovení
tloušťky tepelné izolace přihlíží k izolačnímu logicky neřešitelnému rozporu.
§ 6
Předávací stanice a jejich vybavení
§6 (1) Každý zdroj tepelné energie pro ústřední vytápění, popřípadě k němu
připojené předávací stanice se k zabezpečení hospodárného nakládání s
tepelnou energií a rovnovážného stavu mezi výrobou a spotřebou tepelné
energie vybaví zařízením automaticky regulujícím teplotu teplonosné látky,
zejména v závislosti na průběhu klimatických podmínek nebo venkovní teploty
ve vazbě na teplotu vnitřní ve vytápěném prostoru nebo podle zátěže, nebo
regulátorem tlaku páry. Požadavek se nevztahuje na kotelnu s násypnými
kotli na tuhá paliva.
§6 (2) V odběrném tepelném zařízení se trvale udržuje tlakový rozdíl ve výši,
která umožňuje regulaci vytápění a teploty teplé vody u spotřebitelů.
§6 (3) Předávací stanice se přednostně zřizují samostatně pro jednotlivé
odběratele. Společné stanice pro více odběratelů se při rekonstrukcích
nahrazují přednostně stanicemi pro jednotlivé odběratele.
§6 (4) Při navrhování regulace v předávacích stanicích se postupuje tak, aby
bylo přijato technicky dostačující řešení při zachování ekonomické výhodnosti.
§6 (5) Příprava teplé vody je u předávacích stanic řešena vždy jako tlakově
nezávislá s oddělením ohřívající a ohřívané teplonosné látky teplosměnnou
plochou.
§6 (6) Předávací stanice se vybavují automatickou regulací teploty teplonosné
látky. Druh použité regulace se volí podle maximálně dosažitelných úspor
tepelné energie a podle odstavce 4.
§6 (7) U vodního primárního rozvodu se u nových nebo rekonstruovaných
předávacích stanic provede opatření zamezující překročení maximálního
dovoleného průtoku na primární straně rozvodu u odběratele. U parních
tepelných sítí se instalují omezovače spotřeby tepla.
§6 (8) Parní předávací stanice jsou takové stanice, kde je primární
teplonosnou látkou vodní pára. U dodávky vodní páry se provádí opatření, aby
primární teplonosnou látkou v místě napojení předávací stanice nebyla mokrá
pára.
§6 (9) Vnitřní rozvody tepelné energie ve zdrojích tepelné energie a v
předávacích stanicích se opatřují tepelnou izolací podle §5.
§ 7
Regulace a řízení dodávky tepelné energie
§7 (1) Oběhová čerpadla se navrhují na jmenovitý průtok a tlakovou ztrátu
hlavní zásobované větve rozvodu.
§7 (2) Oběhová čerpadla v předávacích stanicích a v otopných soustavách s
jmenovitým tepelným výkonem nad 50 kW se vybavují automatickou plynulou nebo
alespoň třístupňovou regulací otáček, pokud tomu nebrání způsob provozování
čerpadel.
§7 (3) Zdroje tepelné energie, které zajišťují vytápění ústřední, bytové
individuální a lokální, se vybavují automatickou regulací umožňující
centrálně snížit či odstavit dodávku tepelné energie, stejně jako zapnout
a vypnout elektrická zařízení zajišťující dopravu tepelné energie v
závislosti na venkovní teplotě nebo jiné určující veličině. Volba druhu
regulace upřednostňuje požadavek maximálních úspor tepelné energie.
Požadavek se nevztahuje na násypné kotle na tuhá paliva.
§7 (4) Spotřebiče se vybavují místní regulací tak, aby se dosáhlo zohlednění
tepelných zisků z oslunění a vnitřních tepelných zisků. U skupin spotřebičů
a u skupin místností stejného typu a druhu využití v nebytovém objektu se
připouští skupinová regulace.
§7 (5) K zajištění úsporného, bezhlučného a bezporuchového provozu celé
otopné soustavy se použijí odpovídající technické prostředky.
§7 (6) U rozvodu tepelné energie a vnitřního rozvodu vytápění a teplé vody
se seřizují průtoky tak, aby odpovídaly projektovaným jmenovitým průtokům s
maximální odchylkou + 15 %. Seřízení průtoků se prokazuje měřením v
jednotlivých větvích otopné soustavy. Měření se provádí při uvádění do
provozu, po odstranění závažných provozních závad, při nedostatečném
zásobování nebo přetápění u některého odběratele či spotřebitele a při
změnách zařízení, které ovlivňují tlakové poměry v síti, zejména při
připojení nových a odstavení stávajících odběratelů či spotřebitelů.
Protokol o měření a nastavení průtoků zůstává trvale uložen u provozovatele
rozvodu či vnitřního rozvodu.
§ 8
Tepelná izolace zásobníků teplé vody a expanzních nádob
§8 (1) Minimální tloušťka tepelné izolace zásobníků teplé vody a otevřených
expanzních nádob je 100 mm při použití izolačního materiálu se součinitelem
tepelné vodivosti l menším nebo rovným 0,045 W/m.K (udáváno při teplotě 0
°C). Při jiných hodnotách součinitelů tepelné vodivosti se tloušťka izolace
přepočítá tak, aby bylo dosaženo stejných nebo lepších tepelně izolačních
vlastností.
§8 (2) Minimální tloušťka tepelné izolace pasivních zásobníků (akumulačních
nádob) je 100 mm při použití izolačního materiálu se součinitelem tepelné
vodivosti l menším nebo rovným 0,04 W/m.K (udáváno při teplotě 0 °C). Při
menších hodnotách součinitelů tepelné vodivosti se tloušťka izolace přepočítá
tak, aby bylo dosaženo součinitele prostupu tepla U Ł 0,30 W/ /m2.K.
§8 (3) U dlouhodobých nebo sezonních zásobníků tepelné energie se tloušťka
tepelné izolace určuje optimalizačním výpočtem respektujícím ekonomicky
efektivní úspory energie.
§ 9
Rozvody chladicích látek, jejich tepelné izolace a regulace a řízení
dodávky chladu
§9 (1) Rozvody a vnitřní rozvody chladu se dimenzují na základě
optimalizačního výpočtu respektujícího ekonomicky efektivní úspory energie.
§9 (2) Rozvody a vnitřní rozvody chladu s provozní teplotou chladicí látky
+18 °C až +5 °C mají tloušťku izolace podle §5 odst. 9 a 11.
§9 (3) Pro tepelné izolace rozvodů a vnitřních rozvodů chladu se použije
materiál mající součinitel tepelné vodivosti l menší nebo roven 0,038 W/m.K
(hodnoty l udávány pro 0 °C).
§9 (4) Rozvody a vnitřní rozvody chladu s provozní teplotou chladicí látky
nižší než +5 °C se opatřují tepelnou izolací s minimální tloušťkou danou
1,5násobkem tloušťky stanovené podle § 5 odst. 9 a 11.
§9 (5) Pro vnitřní rozvody chladu malých průměrů menších než DN 10 se při
návrhu tloušťky tepelné izolace přihlíží k izolačnímu logicky neřešitelnému
rozporu.
§9 (6) Povrchy, spoje a čela tepelných izolací se opatří vhodnou nepřerušovanou
parotěsnou vrstvou k zamezení pronikání vlhkosti difuzí vodních par. Pro
ochranu izolací platí rovněž § 5 odst. 2. Tepelné izolace opatřené na vnějším
povrchu kovovým opláštěním se při provozních teplotách nižších než +15 °C na
všech spojích opatří stále pružným tmelem proti difuzi vlhkosti s faktorem
difuzního odporu m 4 7000.
§9 (7) Pokud není vnější povrch tepelné izolace opatřen parotěsnou vrstvou
nebo utěsňovaným oplechováním, použije se tepelná izolace s faktorem
difuzního odporu m 4 5000.
§9 (8) Pro rozvody s provozní teplotou nižší než +15 °C se vláknité izolace
nepoužívají. V rozmezí teplot 0 až +15 °C je jejich použití možné pouze v
kombinaci s kapilárně vodivou tkaninou.
§9 (9) Při montáži potrubí a při dopěňování polyuretanových izolací se
postupuje podle technologického předpisu výrobce potrubí.
§9 (10) Tepelná izolace se provede tak, aby jí neprocházely žádné kabely,
vodovodní potrubí apod. Pokud je nezbytné, aby izolací procházel vodič,
provede se v tepelné izolaci zvláštní průchodka vhodně zaizolovaná a utěsněná
proti difuzi.
§9 (11) Tepelná izolace se provede tak, aby mezi potrubím a tepelnou izolací
nedocházelo ke kondenzaci vlhkosti ze vzduchu.
§9 (12) Minimální tloušťka tepelné izolace zásobníků chladu se určuje
optimalizačním výpočtem, respektujícím ekonomicky efektivní úspory energie.
§9 (13) Každý zdroj chladu, případně k němu připojené předávací stanice se k
zabezpečení hospodárného nakládání s chladem a k zabezpečení rovnovážného
stavu mezi výrobou a spotřebou chladu vybavuje zařízením automaticky
regulujícím chladicí výkon v závislosti na potřebě chladu.
§9 (14) Při navrhování regulace dodávky chladu se volí způsob podle
technicko-ekonomického výpočtu nejvýhodnější.
§9 (15) Zdroje chladu se vybavují regulací umožňující centrálně snížit či
odstavit dodávku chladu, stejně jako zapnout a vypnout elektrická zařízení
zajišťující dodávku chladu a regulující zdroje chladu, v závislosti na
určující veličině. Při volbě druhu regulace se upřednostňuje požadavek
maximálních úspor chladu.
§9 (16) U rozvodu chladu a vnitřního rozvodu chladu se seřizují průtoky tak,
aby odpovídaly projektovaným jmenovitým průtokům s maximální odchylkou + 12
%. Seřízení průtoků chladicí látky se prokazuje měřením v jednotlivých
větvích soustavy. Měření se provádí při uvádění do provozu, po odstranění
závažných provozních závad, při nedostatečném zásobování a při změnách
zařízení, které ovlivňují tlakové poměry v síti, zejména při připojení
nových a odstavení stávajících odběratelů či spotřebitelů. Protokol o
měření a nastavení průtoků zůstává trvale uložen u provozovatele rozvodu či
vnitřního rozvodu chladu.
§ 10
Metody zjišťování tepelných ztrát a zisků v zařízeních
pro rozvod tepelné energie, chladu a teplé vody
§10 (1) V provozních podmínkách se používají pro zjišťování tepelných ztrát
a zisků v zařízeních pro rozvod tepelné energie, chladu a teplé vody provozní
metody.
§10 (2) U provozních metod nejsou teploty přesně definovány a měření je
závislé na možnostech měřicí metody. Přesnost naměřených hodnot, tj. tepelného
toku, popř. tepelné vodivosti, je horší než 5 %. Provozní metody ověřují
tepelně izolační vlastnosti především tepelnou vodivostí a tepelnými ztrátami.
§10 (3) V protokolu z provozního měření se zaznamená
a) datum, čas a délka měření,
b) technický popis měřicího zařízení a místa měření,
c) rozměry měřené izolace, zejména průměry potrubí, složení a tloušťky vrstev,
d) druh izolačního materiálu a jeho stav,
e) provozní teploty, teplota okolí, klimatické poměry.
§10 (4) Provozní metody jsou Schmidtova, termovizní a kalorimetrická. Popis
provozních metod je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.
§10 (5) Vzhledem k toku tepla se měření provádí
a) při ustáleném toku tepla, v časovém úseku, kdy se nemění teploty
vnitřního a vnějšího prostředí ani rychlost proudění okolního vzduchu
(stacionární metoda),
b) při neustáleném tepelném toku, při řízeném ohřívání nebo ochlazování,
za současného zjišťování času, za který se druhá strana izolované desky
ohřeje nebo ochladí. Jde o metody laboratorní s vyšší nepřesností a
nemožností určení střední teploty (nestacionární metoda).
§ 11
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Vyhláška č. 151/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití
energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie.
2. Vyhláška č. 153/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti určení účinnosti
užití energie při přenosu, distribuci a vnitřním rozvodu elektrické energie.
§ 12
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2007.
Přílohy č. 1 až 4 k vyhlášce č. 193/2007 Sb. - (PDF 189 kB)
Poznámky:
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES o energetické
náročnosti budov.
|