VYHLÁŠKA
č. 194/2007 Sb.
ze dne 17. července 2007
kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé
vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé
vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji
regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle §14 odst.
5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 177/2006 Sb.,
dále jen "zákon") k provedení § 6a odst. 9, 10 a 11 zákona:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropských
společenství[1] a stanoví:
a) pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody,
b) měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé vody,
c) požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov měřicí a
indikační technikou a zařízeními regulujícími dodávku tepelné energie
konečným spotřebitelům.
Pravidla pro vytápění § 2
§2 (1) Otopné období začíná 1. září a končí 31. května
následujícího roku.
§2 (2) Dodávka tepelné energie se zahájí v otopném období, když průměrná
denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě
poklesne pod +13 °C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje
počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 °C pro následující den.
§2 (3) Průměrnou denní teplotou venkovního vzduchu je čtvrtina součtu
venkovních teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu sálání okolních
ploch v 7.00, 14.00 a ve 21.00 hod., přičemž teplota měřená ve 21.00 hod.
se počítá dvakrát.
§2 (4) Vytápění bytů a nebytových prostor v bytových a nebytových budovách
se omezí nebo přeruší v otopném období tehdy, jestliže průměrná denní
teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě vystoupí
nad +13 °C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze
očekávat pokles této teploty pro následující den. Omezení vytápění se
provádí tak, aby byly dodrženy požadavky jejich teplotního útlumu
zajišťujícího tepelnou stabilitu místnosti. Při následném poklesu průměrné
denní teploty venkovního vzduchu pod +13 °C se vytápění obnoví.
§2 (5) V případě souhlasu nejméně dvou třetin konečných spotřebitelů se
vytápění uskutečňuje mimo otopné období, vyžaduje-li to průběh
venkovních teplot a připouští-li to technické a zásobovací podmínky.
§2 (6) V průběhu otopného období jsou byty v době od 6.00 do 22.00 hod. a
ostatní prostory v době jejich provozu vytápěny tak, aby dosažené průměrné
teploty vnitřního vzduchu zajišťovaly výpočtové teploty vnitřního vzduchu
stanovené projektem budovy.
§2 (7) Výpočtová teplota vnitřního vzduchu stanovená projektem je výsledná
teplota, která zohledňuje vedle teploty vnitřního vzduchu i vliv sálání
okolních stěn. Kontrola dodržení výpočtové teploty vnitřního vzduchu se
ověřuje kulovým teploměrem.
§2 (8) Průměrná teplota vnitřního vzduchu ve vytápěných místnostech se měří
teploměrem odstíněným vůči sálání okolních ploch a vlivu oslunění a činí
jednu čtvrtinu součtu teplot vnitřního vzduchu naměřených uprostřed půdorysu
místnosti ve výši 1 m nad nášlapnou vrstvou podlahy v 8.00, 12.00,
16.00 a 21.00 hod.
§2 (9) V době od 22.00 do 6.00 hod. se vytápění obytných místností a v neprovozní
době ostatních vytápěných prostor podle potřeby omezí nebo krátkodobě přeruší do
té míry, aby byly dodrženy požadavky jejich teplotního útlumu zajišťujícího
tepelnou stabilitu místností[2].
§2 (10) V průběhu vytápění je podle odstavce 6 v obytných místnostech a v
ostatních prostorách s obdobným využíváním vybavených otopným tělesem odpovídající
průměrná teplota vnitřního vzduchu naměřená teploměrem odstíněným vůči sálání
okolních ploch a vlivu oslunění oproti číselné hodnotě výpočtové teploty vnitřního
vzduchu stanovené projektem
a) vyšší o 1 °C v místnosti s jednou venkovní stěnou, nebo
b) vyšší o 1,5 °C v místnosti s dvěma venkovními stěnami, nebo
c) vyšší o 2 °C v místnosti s třemi nebo více venkovními stěnami, nebo
d) navíc vyšší o 1 °C v místnosti v případech, kdy plocha průsvitné výplně
vnějších otvorů přesahuje polovinu celkové plochy vnějších stěn a střechy (stropu),
je-li v ní otvor.
§ 3
§3 (1) Vytápění na vyšší průměrné teploty vnitřního vzduchu ve vytápěných
místnostech je možné v případě bytů za předpokladu požadavku více než dvou
třetin nájemníků, konečných spotřebitelů nebo vlastníků těchto bytů a za
podmínky, že v bytech ani nebytových prostorách nebudou překročeny limity
vnitřních teplot.
§3 (2) Nepřekročitelné limity průměrných teplot vnitřního vzduchu pro byty
a nebytové prostory v bytových a nebytových budovách jsou dány zvýšením
průměrných teplot vnitřního vzduchu stanovených podle zásad uvedených v
§2 odst. 6, 10 a §3 odst. 11 o hodnotu 2 °C, případně teplotami určenými
v nebytových prostorách technologickými předpisy nebo stanovenými odbornou
expertízou.
§3 (3) Společné vytápěné prostory v obytných domech a nebytové prostory v
bytových i nebytových budovách jsou v průběhu otopného období v době jejich
provozu vytápěny tak, aby v nich byla zabezpečena výpočtová teplota vnitřního
vzduchu stanovená projektem budovy.
§3 (4) Vytápění nebytových prostor v bytových i nebytových budovách se ve
dnech, kdy nejsou provozovány, omezí nebo přeruší tak, aby byly dodrženy
požadavky jejich teplotního útlumu zajišťujícího tepelnou stabilitu místnosti.
§3 (5) Výpočtové teploty vnitřního vzduchu a relativní vlhkosti v otopném
období ve vytápěných místnostech jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
§3 (6) Plánované opravy, údržbové a revizní práce, které mohou způsobit
omezení či přerušení vytápění budov, se provádějí mimo otopné období.
§ 4 Pravidla pro dodávku teplé vody
§4 (1) Teplá voda je dodávána celoročně tak, aby měla na výtoku u spotřebitele
teplotu 45 °C až 60 °C, s výjimkou možnosti krátkodobého poklesu v době
odběrných špiček spotřeby v zúčtovací jednotce[3].
§4 (2) Dodávka podle odstavce 1 je uskutečňována denně nejméně v době od
6.00 do 22.00 hod.
§4 (3) Do nebytových budov se dodávka ve dnech, kdy tyto budovy nejsou
provozovány, přeruší, pokud je to technicky možné.
§4 (4) Nepřekročitelné limity spotřeby tepelné energie na dodávky teplé vody
odpovídají měrným spotřebám na její přípravu a dodávku zvýšeným o 50 % oproti
hodnotám uvedeným v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§4 (5) Odstávka v dodávce teplé vody mimo otopné období z důvodu plánované
údržby v rozsahu do 14 dnů se dohodne mezi dodavatelem a odběratelem, který
ji oznámí nejméně 10 dnů před jejím započetím všem konečným spotřebitelům.
§ 5 Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na
vytápění a na přípravu teplé vody uplatňované při užívání nových nebo při
změně dokončených staveb
§5 (1) Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a přípravu teplé
vody bytů, nebytových prostor a společných prostor bytových budov, vztažené
na 1 m2 podlahové plochy bytových budov nových nebo budov, u nichž byla
dokončena změna mající vliv na všechny tepelně-technické vlastnosti budovy
po 1. lednu 2002, případně na 1 m3 připravené teplé vody, jsou uvedeny v
příloze č. 2 k této vyhlášce.
§5 (2) Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a na přípravu
teplé vody nebytových budov se stanoví individuálně způsobem uvedeným v
příloze č. 3 k této vyhlášce vypočteným podle zvláštního právního předpisu[4].
§ 6 Regulace ústředního vytápění a přípravy teplé
vody v budově
§6 (1) Regulace vytápění bytových a nebytových budov se provádí
a) regulací parametrů teplonosné látky, zejména podle průběhu klimatických
podmínek nebo venkovní teploty vzduchu ve vztahu k vnitřní teplotě vzduchu
ve vytápěném prostoru nebo podle zátěže, pokud není zajišťována již jejím
výrobcem či distributorem, s výjimkou vytápění ze zdrojů s násypnými kotli
na tuhá paliva,
b) samostatnou automatickou regulací části vnitřního zařízení - zónová
regulace, pokud to vyžaduje situování budovy vzhledem ke světovým stranám,
odlišná tepelná akumulace nebo různý způsob využívání jejích jednotlivých
částí, zejména byty a nebytové prostory,
c) individuálním automatickým regulačním zařízením u jednotlivých spotřebičů
určených pro vytápění reagujícím na změny vnitřních teplotních podmínek a
výskyt tepelných zisků s výjimkou případů, kde je to z technických nebo
bezpečnostních důvodů neuskutečnitelné, zejména u sálavého vytápění,
teplovzdušného vytápění, vytápění ze zdrojů tepelné energie s násypnými
kotli na tuhá paliva,
d) regulací tlakové diference v odběrném tepelném zařízení, pokud to vnitřní
rozvod tepelné energie vybavený individuální regulací podle písmene c)
vyžaduje.
§6 (2) Regulace parametrů teplé vody se provádí, pokud není zajišťována již
jejím výrobcem či distributorem,
a) regulací teploty teplé vody v rozmezí stanoveném v pravidlech pro dodávku
teplé vody,
b) zajištěním požadovaného přetlaku nezbytného ke spolehlivé dodávce v budově.
§ 7 Měření množství tepelné energie a teplé vody
v zúčtovací jednotce
§7 (1) Stanovení množství tepelné energie v případě její výroby uvnitř
zúčtovací jednotky se provádí měřením v kotelně nebo zjišťováním množství
spotřebovaného paliva a výpočtem z množství paliva jeho průměrné výhřevnosti
a účinnosti zdroje.
§7 (2) Měření množství teplé vody připravované v zúčtovací jednotce se
provádí měřením množství vody na vstupu do ohřívače. Spotřeba teplé vody
u konečných spotřebitelů se vyhodnocuje na základě osazení a odečítání
spotřebitelských vodoměrů, pokud jsou instalovány.
§7 (3) Stanovení množství tepelné energie pro přípravu teplé vody v
zúčtovací jednotce se v bytové a nebytové budově provádí
a) v případě, že je teplá voda připravována v předávací stanici umístěné
v budově, měřením množství tepelné energie na vstupu do ohřívače teplé
vody, případně jeho stanovením ze spotřeby mimo otopné období,
b) v případě přípravy teplé vody ve zdroji tepelné energie (kotelně)
umístěném v budově může být měření tepelné energie nahrazeno stanovením
množství paliva na její přípravu (např. podle spotřeby mimo otopné období),
případně použitím vzájemného podílu spotřeby tepelné energie na přípravu
teplé vody 40 % a na vytápění 60 %.
§7 (4) Měřicí a indikační technika[5], uplatněná u spotřebitelů v zúčtovací
jednotce, se instaluje u všech spotřebitelů a je shodného principu a provedení.
§ 8 Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku
teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro
přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných
zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným
spotřebitelům, se zrušuje.
§ 9 Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2007.
Přílohy č. 1 až 3 k vyhlášce - (PDF 187 kB)
Poznámky:
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES o energetické
náročnosti budov.
[2] Například ČSN 73 05 40-2.
[3] Vyhláška č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování
nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé
užitkové vody mezi konečné spotřebitele.
[4] Vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov.
[5] ČSN EN 834 a ČSN EN 835.
|