VYHLÁŠKA
č. 372/2001 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj
ze dne 12. října 2001
kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů
na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování
teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele.
Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle §98 odst.
9 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy
v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),
k provedení §78 odst. 5 tohoto zákona:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii
na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné
spotřebitele v zúčtovací jednotce za zúčtovací období.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) zúčtovací jednotkou - objekt nebo jeho část, popřípadě objekty nebo jejich
části, které mají jedno společné, technologicky propojené odběrné tepelné zařízení
[1] a společné měření nebo stanovení množství tepelné energie a nákladů na tepelnou
energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody,
b) vytápěním - ústřední vytápění pomocí otopné soustavy ovlivňující zúčtovací
jednotku, kterou prochází, napojené na společný zdroj tepelné energie; vytápěním
není vytápění bytů a nebytových prostorů prostřednictvím samostatných etážových
okruhů zásobovaných tepelnou energií z vlastních zdrojů tepelné energie,
používajících různé druhy paliv nebo elektřinu, ani vytápění prostřednictvím
uzavřených okruhů, do nichž dodává a měří tepelnou energii na základě smlouvy
dodavatel přímo konečným spotřebitelům,
c) poskytováním teplé užitkové vody - dodávka centrálně připravované teplé užitkové
vody konečným spotřebitelům,
d) podlahovou plochou - podlahová plocha místností bytu a nebytového prostoru
kromě teras, balkónů a lodžií (i zasklených) a vedlejších prostorů, které jsou
umístěny mimo byt; do podlahové plochy se započítává i plocha zastavěná kuchyňskou
linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným topným tělesem. Nezapočítává se
plocha okenních a dveřních ústupků,
e) započitatelnou podlahovou plochou - podlahová plocha vynásobená koeficienty
uvedenými v příloze č. 1 části A. k této vyhlášce; mají-li některé místnosti v
zúčtovací jednotce rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, započitatelná
podlahová plocha těchto místností se vynásobí koeficientem podílu objemu vytápěného
prostoru k objemu vypočtenému z podlahové plochy a výšky stropu převládajících
místností v zúčtovací jednotce,
f) podlahovou plochou nebytových prostorů pro účely poskytování teplé užitkové
vody - podlahová plocha vynásobená koeficienty stanovenými podle přílohy č. 1
části B. k této vyhlášce,
g) vlastníkem zúčtovací jednotky nebo části zúčtovací jednotky - její vlastník,
spoluvlastník a dále společenství vlastníků nebo osoba vlastníkem pověřená výkonem
činností stanovených touto vyhláškou (dále jen "vlastník"),
h) zúčtovacím obdobím - období, za které vlastník provede rozúčtování a následné
vyúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé
užitkové vody. Zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek stanoví
vlastník po dohodě s dodavatelem,
i) rozúčtováním nákladů - rozdělení nákladů na tepelnou energii na vytápění a
nákladů na poskytování teplé užitkové vody za zúčtovací období a zúčtovací jednotku
mezi konečné spotřebitele, které vlastník provede způsobem stanoveným touto vyhláškou,
j) vyúčtováním - písemný doklad, na základě kterého se provede vyrovnání přeplatků
a nedoplatků plynoucích z rozúčtování nákladů za zúčtovací období, včetně případných
změn provedených na základě oprávněných reklamací,
k) náměrem - hodnota vykázané spotřeby jako rozdíl zjištěný na základě odečtu
naměřených hodnot na konci daného zúčtovacího období a na konci předchozího
zúčtovacího období.
§ 3
Náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady
na poskytování teplé užitkové vody
§3 (1) Náklady na vytápění a náklady na poskytování teplé užitkové vody, které
byly vynaloženy v zúčtovací jednotce za zúčtovací období, zahrnují
a) náklady na tepelnou energii[2] na vytápění,
b) náklady na tepelnou energii spotřebovanou na přípravu teplé užitkové vody,
c) náklady na pitnou vodu spotřebovanou na přípravu teplé užitkové vody,
v cenách podle cenových předpisů.[3]
§3 (2) Je-li tepelná energie používána v zúčtovací jednotce také k jinému účelu
než na vytápění a na poskytování teplé užitkové vody, účtuje náklady na tuto
energii vlastník na základě jejího měření nebo odborného posouzení zvlášť každému
příslušnému konečnému spotřebiteli.[4]
§3 (3) Zálohy na úhradu nákladů na tepelnou energii na vytápění a na poskytování
teplé užitkové vody stanoví vlastník přiměřeně k vývoji nákladů ve dvou z
klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích obdobích.
§ 4
Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění
v zúčtovací jednotce
§4 (1) Náklady na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací
období rozdělí vlastník na složku základní a spotřební. Základní složka činí 40
% až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku.
§4 (2) Základní složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele podle poměru
velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové
započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.
§4 (3) Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši
náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a
výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností
na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.
§4 (4) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné
podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či indikací
v zúčtovací jednotce hodnotu 40 % oproti průměru zúčtovací jednotky v daném
zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede
vlastník úpravu výpočtové metody uvedené v odstavci 3.
§4 (5) V zúčtovací jednotce, ve které u konečných spotřebitelů nejsou instalovány
měřiče tepelné energie nebo indikátory vytápění, vlastník spotřební složku
rozdělí mezi konečné spotřebitele obdobným způsobem jako složku základní.
§4 (6) Odečty měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění u konečných
spotřebitelů provádí vlastník nejméně jednou ročně, vždy však ke konci
zúčtovacího období.
§4 (7) Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci měřičů tepelné energie nebo
indikátorů vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich
odečet, nebo je ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto konečného
spotřebitele spotřební složka nákladů 1,6násobku průměrné hodnoty spotřební
složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací
jednotky. Při výpočtu se postupuje podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.
§4 (8) Úhrady konečných spotřebitelů stanovené podle odstavce 7 jsou součástí
úhrady spotřební složky nákladů na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací
jednotce, které se rozúčtovávají mezi konečné spotřebitele v daném zúčtovacím
období.
§4 (9) Při obnovení odečtu měřiče tepelné energie nebo indikátoru vytápění se
pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu měřiče nebo indikátoru spotřeba
odpovídající průměrné hodnotě spotřební složky nákladů za neměřené zúčtovací
období připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky
bez zvýšení uvedeného v odstavci 7. U těch indikátorů vytápění, u kterých
nelze zpětný odečet zjistit, se při obnovení odečtu pro odečítané zúčtovací
období použije průměrná hodnota spotřební složky nákladů připadající na 1 m2
započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období.
§ 5
Rozúčtování nákladů na poskytování teplé užitkové vody
v zúčtovací jednotce
§5 (1) Náklady na poskytování teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce za
zúčtovací období tvoří náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev
užitkové vody a náklady na spotřebovanou vodu.
§5 (2) Náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody rozdělí
vlastník na složku základní a spotřební. Základní složka činí 30 % a spotřební
složka 70 % nákladů.
§5 (3) Základní složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele podle poměru
velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové
ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.
§5 (4) Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele poměrně
podle náměrů vodoměrů instalovaných u konečných spotřebitelů.
§5 (5) Odečty instalovaných vodoměrů u konečných spotřebitelů provádí vlastník
nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období.
§5 (6) V zúčtovací jednotce, ve které u konečných spotřebitelů nejsou instalovány
vodoměry, vlastník spotřební složku rozdělí podle průměrného počtu osob
užívajících byt nebo nebytový prostor v zúčtovacím období a nebo v případě
dohody všech konečných spotřebitelů podle poměru velikosti podlahové plochy
bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových
prostor v zúčtovací jednotce. Rozdíly v rozsahu vybavení jednotlivých bytů
v zúčtovací jednotce mající vliv na odběr teplé užitkové vody zohlední
vlastník přepočtem spotřební složky na základě odborného posouzení. V
nebytových prostorách stanoví vlastník průměrný počet osob nebo odpovídající
velikost podlahové plochy na základě odborného posouzení podle způsobu odběru
a rozsahu využívání teplé užitkové vody.
§5 (7) Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci vodoměrů, nebo přes opakované
prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je ovlivní, činí v daném
zúčtovacím období u tohoto konečného spotřebitele spotřební složka nákladů
trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2
podlahové plochy zúčtovací jednotky. Při výpočtu se postupuje podle přílohy
č. 2 k této vyhlášce.
§5 (8) Úhrady konečných spotřebitelů stanovené podle odstavce 7 jsou součástí
úhrady spotřební složky nákladů na poskytování teplé užitkové vody v zúčtovací
jednotce, které se rozúčtovávají mezi konečné spotřebitele v daném zúčtovacím
období.
§5 (9) Při obnovení odečtu na instalovaném vodoměru se pro odečítané zúčtovací
období odečte od stavu vodoměru průměrná spotřeba stanovená ze spotřeby zúčtovací
jednotky připadající na 1 m2 podlahové plochy za neměřené zúčtovací období bez
zvýšení uvedeného v odstavci 7.
§5 (10) Náklady na spotřebovanou vodu použitou k poskytování teplé užitkové
vody rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele poměrně podle náměrů instalovaných
vodoměrů u konečných spotřebitelů. Ustanovení odstavců 6 až 9 platí obdobně.
§ 6
Zvláštní způsoby rozúčtování nákladů na tepelnou energii
na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody
v zúčtovací jednotce
§6 (1) Není-li možné v zúčtovací jednotce s vlastním zdrojem tepelné energie
nebo s vlastní předávací stanicí určit odděleně náklady na tepelnou energii na
vytápění a náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody,
připadne 60 % nákladů na tepelnou energii na vytápění a 40 % nákladů na
tepelnou energii na ohřev užitkové vody.
§6 (2) Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu vytápění
rozúčtovává vlastník základní složku nákladů podle §4 odst. 2; na byty a
nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu teplé užitkové vody rozúčtovává
vlastník základní složku nákladů podle §5 odst. 3.
§6 (3) Náklady na poskytování teplé užitkové vody odebrané přímo jednotlivými
konečnými spotřebiteli ve společných prostorách zúčtovací jednotky, kde jsou
instalovány vodoměry, rozúčtuje vlastník na tyto konečné spotřebitele podle
evidence spotřeb; pokud nejsou ve společných prostorách zúčtovací jednotky
instalovány vodoměry, rozúčtují se náklady těmto konečným spotřebitelům
způsobem, který stanoví vlastník.
§6 (4) Při poruše měřiče tepelné energie, indikátoru vytápění nebo instalovaného
vodoměru vlastník spotřební složku za dobu poruchy stanoví podle údajů dvou z
klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích období.
§6 (5) Dojde-li ke změně konečného spotřebitele v průběhu zúčtovacího období a
nejsou-li známy odečty k termínu změny, vlastník rozdělí
a) spotřební složku nákladů na tepelnou energii na vytápění podle skutečné
klimatické náročnosti příslušných částí zúčtovacího období před a po termínu
změny konečného spotřebitele; nejsou-li tyto údaje známy, podle přílohy č. 3
k této vyhlášce,
b) základní složku nákladů na tepelnou energii na vytápění v poměru počtu dnů
vytápění bytu nebo nebytového prostoru před a po termínu změny konečného spotřebitele,
c) spotřební složku nákladů na tepelnou energii na poskytování teplé užitkové
vody včetně nákladů na spotřebovanou vodu podle průměrného počtu osob a počtu
dnů zúčtovacího období, v případě rozúčtování podle podlahové plochy jen podle
počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového konečného
spotřebitele, nedohodnou-li se původní a nový konečný spotřebitel jinak,
d) základní složku nákladů na tepelnou energii na poskytování teplé užitkové
vody podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového
konečného spotřebitele.
§6 (6) Nemá-li zúčtovací jednotka, byt či nebytový prostor svého konečného
spotřebitele, rozumí se konečným spotřebitelem vlastník.
§ 7
Vyúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů
na poskytování teplé užitkové vody konečným spotřebitelům
§7 (1) Náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady na poskytování teplé
užitkové vody připadající na konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce se
vyúčtovávají nejméně jednou ročně, a to nejpozději do 4 kalendářních měsíců
po uplynutí zúčtovacího období. V tomto termínu vlastník zajistí, aby s
konkrétním vyúčtováním byl písemně seznámen konečný spotřebitel.
§7 (2) Ve vyúčtování vlastník uvede
a) za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepelné energie na vytápění,
spotřebu tepelné energie na ohřev užitkové vody v GJ a množství vody v m3
spotřebované na poskytování teplé užitkové vody,
b) za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepelné energie na vytápění
a tepelné energie spotřebované na ohřev užitkové vody v Kč/GJ a vody spotřebované
na poskytování teplé užitkové vody v Kč/m3,
c) za zúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na tepelnou energii na
vytápění a na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody a na vodu
spotřebovanou na poskytování teplé užitkové vody, podíly základních a
spotřebních složek nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na
tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody v % a Kč,
d) podlahovou plochu a započitatelnou podlahovou plochu zúčtovací jednotky a
bytu či nebytového prostoru konečného spotřebitele v m2, v případě poskytování
teplé užitkové vody průměrný počet osob užívajících byt či nebytový prostor
konečného spotřebitele a za celou zúčtovací jednotku v zúčtovacím období,
součet skutečných a přepočtených náměrů instalovaných měřičů tepelné energie
nebo indikátorů vytápění zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru
konečného spotřebitele, součet náměrů instalovaných vodoměrů za zúčtovací
jednotku a náměr instalovaného vodoměru (vodoměrů) teplé užitkové vody v bytě
či nebytovém prostoru konečného spotřebitele a ve společných prostorách
zúčtovací jednotky rozúčtovávaných přímo mezi jednotlivé konečné spotřebitele
podle evidence spotřeb v m3,
e) spotřebu tepelné energie na vytápění za zúčtovací jednotku vyjádřenou v GJ
na m2 započitatelné podlahové plochy,
f) podíly nákladů připadající na konečné spotřebitele s uvedením základních
složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť na tepelnou
energii na vytápění, na tepelnou energii na ohřev užitkové vody a na vodu
spotřebovanou na poskytování teplé užitkové vody,
g) koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo
započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru a pro
přepočty odečtů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění u konečného
spotřebitele,
h) výši a součet zaplacených záloh konečným spotřebitelem a vyčíslení rozdílu
mezi zaplacenými zálohami a náklady připadajícími na konečného spotřebitele,
i) lhůtu a způsob uplatnění reklamací proti vyúčtování konečným spotřebitelem;
tato lhůta nesmí být kratší než 21 dnů,
j) způsob finančního vypořádání nedoplatku nebo přeplatku vypočteného podle písmena h).
§7 (3) Vlastník seznámí konečného spotřebitele na jeho žádost s podklady, ze
kterých vyúčtování vychází, případně se způsobem rozúčtování nákladů na tepelnou
energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi ostatní
konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce.
§7 (4) Po uplynutí lhůty pro uplatnění reklamací konečných spotřebitelů vlastník
do 30 dnů provede v případě jím uznaných reklamací opravu vyúčtování nedoplatku
nebo přeplatku záloh, s kterou neprodleně písemně seznámí konečné spotřebitele
v zúčtovací jednotce.
§7 (5) Nedoplatek a nebo přeplatek vyplývající z vyúčtování podle odstavce 2
písm. h) je splatný do 7 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období.
Pokud byly uplatněny reklamace, které vlastník uznal, je konečný nedoplatek
nebo přeplatek splatný nejdéle do 8 kalendářních měsíců po uplynutí
zúčtovacího období.
§ 8
Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a rozúčtování nákladů na
poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele za zúčtovací období,
které započalo přede dnem účinnosti této vyhlášky, se provede podle právního
předpisu platného k 31. prosinci 2001.[5]
§ 9
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Poznámky:
[1] §2 odst. 2 písm. c) bod 8 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a
o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon).
[2] §2 odst. 2 písm. c) bod 11 zákona č. 458/2000 Sb.
[3] Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona
č. 151/1997 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 141/2001 Sb.
[4] §2 odst. 2 písm. c) bod 4 zákona č. 458/2000 Sb.
[5] Vyhláška č. 245/1995 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku
teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné
spotřebitele, ve znění vyhlášky č. 85/1998 Sb.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 372/2001 Sb.
A. Koeficienty pro stanovení započitatelné podlahové plochy
1. místností bytů a nebytových prostorů, v nichž je otopné těleso a které se
liší způsobem jejich využívání
----------------------------------------------------
Druh místnosti / Koeficient [ - ]
----------------------------------------------------
v bytě [ 1,0 ]
----------------------------------------------------
ve skladě [ 1,0 ]
----------------------------------------------------
v kanceláři [ 1,2 ]
----------------------------------------------------
ve zdravotním středisku [ 1,2 ]
----------------------------------------------------
v mateřské školce [ 1,2 ]
----------------------------------------------------
ve výstavním sále [ 1,2 ]
----------------------------------------------------
v prodejně [ 1,3 ]
----------------------------------------------------
v obchodním domě [ 1,3 ]
----------------------------------------------------
v učebně [ 1,3 ]
----------------------------------------------------
v tělocvičně [ 1,3 ]
----------------------------------------------------
v dílně [ 1,3 ]
----------------------------------------------------
v restauraci, kavárně, vinárně [ 1,4 ]
----------------------------------------------------
a) Koeficienty podle tabulky se použijí i pro místnosti s obdobným způsobem
využívání.
b) Pro místnosti s nižší výpočtovou vnitřní teplotou ti (garáže apod.) se
zohledňující součinitel s, kterým se vynásobí příslušný koeficient této
místnosti, stanoví podle vzorce:
ti - tes
s = ----------- [ - ] ,
tis - tes
kde je
s - součinitel [ - ]
ti - teplota [oC], na kterou má být podle projektu vytápěna předmětná
místnost; není-li údaj k dispozici, pak podle platných technických
norem
tes - průměrná teplota venkovního vzduchu [oC] v otopném období podle
dlouhodobého průměru
tis - průměrná vnitřní výpočtová teplota [oC] ústředně vytápěných obytných
místností v otopném období (zpravidla + 20 oC)
2. místností bytů a nebytových prostorů, v nichž není umístěno otopné těleso
a které jsou začleněné v objektu tak, že s místnostmi s otopným tělesem
přímo sousedí
--------------------------------------------
................. / Koeficient [ - ]
--------------------------------------------
jednou stěnou [ 0,1 ]
--------------------------------------------
dvěma stěnami [ 0,2 ]
--------------------------------------------
třemi stěnami [ 0,35 ]
--------------------------------------------
čtyřmi stěnami [ 0,5 ]
--------------------------------------------
pěti a více stěnami [ 0,75 - 1,0 ]
--------------------------------------------
Stěnou se rozumí boční stěna, strop a podlaha. Má-li místnost velké
rozdíly v délkách stěn nebo sousedící místnosti nejsou podél celých
délek stěn, zvolí se koeficient úměrný hodnotám z tabulky. Za sousedící
vytápěné místnosti se nepovažují chodby a schodiště společných částí
objektu, i když je v nich umístěno otopné těleso.
b) Je-li v místnosti bytu či nebytového prostoru bez otopného tělesa
neizolované potrubí vnitřního rozvodu tepelné energie (vertikální
rozvody přívodní i zpětné, horizontální rozvody přívodní i zpětné,
přípojky k otopným tělesům delší jak 0,5 m), zvýší se koeficienty
stanovené dle počtu stěn o hodnotu navýšení stanovenou podle vzorce
5S
n = ---- [ - ] ,
A
kde je
n - navýšení [ - ]
S - povrch potrubí [m2]
A - započitatelná podlahová plocha místnosti [m2],
přičemž výsledný koeficient včetně navýšení nemůže být větší než 1,0
(k + n < 1).
c) V zúčtovací jednotce, ve které mají byty srovnatelný počet místností,
velikost, uspořádání a podíl nevytápěných prostor, je možné pro
rozúčtování základní složky nákladů na vytápění uplatnit jejich
podlahovou plochu.
B. Koeficienty pro stanovení podlahové plochy nebytových prostorů pro
rozdělení základní složky nákladů na tepelnou energii spotřebovanou na
ohřev užitkové vody
Koeficienty pro výpočet podlahové plochy nebytových prostorů pro
rozdělení základní složky nákladů na teplou užitkovou vodu se stanovují
odborným posouzením podle rozsahu odběru a způsobu užití teplé užitkové
vody.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 372/2001 Sb.
Výpočet spotřební složky nákladů
na vytápění podle §4 odst. 7 a na poskytování teplé užitkové vody podle §5
odst. 7
se provede podle vzorce
X . Sc . Pni
Sni = ---------------- [Kč] ,
Pc
kde je
Pc - celková plocha v zúčtovací jednotce [m2]
Pni - plocha konkrétního bytu nebo nebytového prostoru, u něhož není znám
údaj z měření, [m2]
Sc - celková spotřební složka nákladů za zúčtovací jednotku [Kč]
Sni - spotřební složka nákladů připadající na konkrétní byt nebo nebytový
prostor, u něhož není znám údaj z měření, [Kč]
X - násobek zvýšení (podle §4 odst. 7 hodnota 1,6, podle §5 odst. 7
hodnota 3)
Poznámka:
Při stanovení nákladů na vytápění podle §4 odst. 7 se za Pc a Pni
dosazuje započitatelná podlahová plocha. Při stanovení nákladů na
poskytování teplé užitkové vody podle §5 odst. 7 se za Pc a Pni dosazuje
podlahová plocha.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 372/2001 Sb.
Dlouhodobé měsíční průměry klimatické náročnosti
--------------------------------------------
Měsíc [ % ]
--------------------------------------------
leden [ 19 ]
--------------------------------------------
únor [ 16 ]
--------------------------------------------
březen [ 14 ]
--------------------------------------------
duben [ 9 ]
--------------------------------------------
květen [ 2 ]
--------------------------------------------
červen [ 0 ]
--------------------------------------------
červenec [ 0 ]
--------------------------------------------
srpen [ 0 ]
--------------------------------------------
září [ 1 ]
--------------------------------------------
říjen [ 8 ]
--------------------------------------------
listopad [ 14 ]
--------------------------------------------
prosinec [ 17 ]
-------------------------------------------
|