VYHLÁŠKA
kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a
kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). Ministerstvo zemědělství stanoví podle §40 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), (dále jen "zákon"): ČÁST PRVNÍ a) vodovodním řadem úsek vodovodního potrubí včetně stavební části objektů určený k plnění určité funkce v systému dopravy vody, b) přiváděcím řadem vodovodní řad pro dopravu vody mezi hlavními objekty vodovodu (například do úpravny vod, čerpací stanice, vodojemu); zvláštním typem přiváděcího řadu je zásobní řad pro dopravu vody z vodojemu do rozvodné vodovodní sítě, c) rozvodnou vodovodní sítí soustava vodovodních řadů určená pro dodávání vody k místům jejího odběru; součástí rozvodné vodovodní sítě jsou hlavní řad a rozváděcí řad, d) stavbou pro úpravu vody soubor objektů a zařízení s technologií pro úpravu vody (úpravna vody); za stavbu pro úpravu vody se pro účely vybraných údajů majetkové nebo provozní evidence považuje i stavba k jímání vody, s případným zařízením na zdravotní zabezpečení vody bez technologie úpravy vody, e) kanalizační stokou potrubí nebo jiná konstrukce k odvádění odpadních nebo povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod (dále jen "srážková voda”), f) přiváděcí stokou kanalizační stoka k odvádění odpadních nebo srážkových vod do hlavního objektu kanalizace, g) stokovou sítí síť kanalizačních stok a souvisejících objektů odvádějící odpadní nebo srážkové vody přímo z kanalizačních přípojek do čistíren odpadních vod nebo jiných zařízení na jejich zneškodnění včetně vypouštění nečištěných odpadních vod do vodního recipientu, h) čistírnou odpadních vod objekty a zařízení sloužící k čištění odpadních vod s mechanickým, biologickým, popřípadě dalším stupněm čištění; za čistírny se nepovažují zařízení pro hrubé předčištění odpadních vod, septiky, žumpy a jednoduchá zařízení s mechanickou funkcí, která nejsou pravidelně sledována a obsluhována, i) odpovědným zástupcem provozovatele osoba uvedená v povolení krajského úřadu k provozování vodovodu nebo kanalizace (§ 6 zákona), j) referenční metodou měření stanovení principu nebo postupu při stanovení sledovaných ukazatelů surové povrchové vody. ODDÍL TŘETÍ a) místa odběrů vzorků v kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli, b) rozsah prováděných rozborů podle sledovaných ukazatelů jakosti v kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli, c) četnost rozborů v jednotlivých kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli, d) postupy odběrů, úpravy vzorků vod a metody jejich rozborů, e) způsob zpracování výsledků kontrol jakosti vody a jejich evidence. §8 (2) Technické ukazatele pro plán kontrol jakosti vod jsou uvedeny v příloze č. 9. §8 (3) Při odběru vzorků vod, včetně jejich konzervace a manipulace s nimi, se postupuje podle normových hodnot.[5] §8 (4) Vzorky pro kontrolu jakosti vod v průběhu výroby pitné vody musí být odebírány tak, aby byly reprezentativní pro jakost během celého roku v příslušném místě odběru. §8 (5) Při provádění rozborů vyrobené pitné vody na výstupu ze stavby pro úpravu vody se postupuje podle zvláštního právního předpisu[5a]. ČÁST PÁTÁ c) způsob zjišťování množství odebírané vody, včetně požadavků na odběratele z toho vyplývajících (např. požadavky na umístění vodoměru, osobní účast při odečtu), d) jakost dodávané vody, e) způsob stanovení ceny a způsob jejího vyhlášení, f) způsob fakturace, včetně případných záloh, a způsob plateb, g) v případě, že vlastník vodovodu je odlišný od provozovatele, rozsah jejich odpovědnosti ve vztahu k odběrateli v souladu se smlouvou podle § 8 odst. 2 zákona, h) dobu plnění. §13 (2) Smlouva o odvádění vypouštěných odpadních vod obsahuje kromě obecných náležitostí tyto náležitosti: a) určení místa stavby nebo pozemku připojené přípojkou na kanalizaci, b) přípustné míry množství a znečištění vypouštěné odpadní vody, c) výpočet množství srážkové vody, d) způsob zjišťování množství odváděných odpadních vod, e) možnost uplatnění snížení množství odváděných odpadních vod, včetně dodavatelem uplatňovaného způsobu výpočtu snížení (§ 19 odst. 7 zákona), f) míru a bilanci znečištění vypouštěných odpadních vod, g) způsob stanovení ceny a způsob jejího zveřejnění, h) způsob fakturace, včetně případných záloh, a způsob plateb, i) v případě, že vlastník kanalizace je odlišný od provozovatele, specifikaci jejich odpovědnosti ve vztahu k odběrateli v souladu se smlouvou podle § 8 odst. 2 zákona, j) dobu plnění. ČÁST ŠESTÁ §14 (2) Pokud nelze postupovat podle odstavce 1 věty druhé a třetí, provede provozovatel odborný výpočet podle §27 a 29. V případech, kde se prokáže odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody. §14 (3) Náhradu ztráty za množství odvedených srážkových vod stanoví vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel výpočtem množství podle §31 odst. 1. §14 (4) Náhradu ztráty za vypouštění odpadních vod odběratele v rozporu s kanalizačním řádem stanoví vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel podle prokázaných vícenákladů způsobených a) překročením nejvyšší přípustné míry znečištění vypouštěných odpadních vod stanovených v kanalizačním řádu a b) vlivem přímých následků na kanalizační stoku a na čistírnu odpadních vod. ČÁST JEDENÁCTÁ §27 (2) Byla-li odebraná voda v předchozím období minimálně 1 rok měřena, určí se množství odebrané vody za období bez osazeného vodoměru podle výše předchozího odběru. To platí jen pro případ, pokud nedošlo ke změnám podmínek u odběratele. ČÁST DVANÁCTÁ §28 (2) Při netypických odběrech, kdy nelze postupovat podle §17 odst. 4 písm. a) zákona, provede provozovatel odborný výpočet množství vody potřebného k zajištění druhu a kapacity činnosti realizované v napojené nemovitosti. Lze použít i údaje z nemovitostí se stejným nebo obdobným druhem činnosti. Prokáže-li se odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřní instalace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody. §28 (3) Jestliže se při přezkoušení vodoměru zjistí v jakémkoli rozsahu měření vyšší odchylka, než připouští normová hodnota[26] a po přistoupení České republiky k Evropské unii zvláštní právní předpis,[27] je považován tento vodoměr za nefunkční a postupuje se podle §17 odst. 4 písm. a) zákona. ČÁST ČTRNÁCTÁ a) kapacity vodoměru vyjádřené hodnotou trvalého průtoku podle normové hodnoty[28] zařazením do zvolené kategorie, nebo b) profilu vodovodní přípojky určené velikostí její průtočné plochy zařazením do zvolené kategorie, nebo c) množství odebrané vody zařazením do zvolené kategorie, a je uveden v příloze č. 17. §32 (2) Při výpočtu podle odstavce 1 písm. a) a) musí osazený vodoměr na vodovodní přípojce odpovídat podmínkám odběru vody na této přípojce uvedeným ve smlouvě podle §8 odst. 5 zákona, b) se použije, je-li osazen vodoměr o vyšším qp, než odpovídá předpokládanému běžnému odběru za účelem zajištění pitné vody dostatečného tlaku nebo k hašení požáru, kapacita osazeného vodoměru, c) u odběratele, u něhož není dodávaná voda měřena, provádí se výpočty příslušného odebraného množství podle vodoměru, který by v místě odběru měl být osazen s ohledem na směrná čísla roční potřeby vody uvedené v příloze č. 12. §32 (3) Při výpočtu podle odstavce 1 písm. b) a) musí odpovídat průtočná plocha instalované vodovodní přípojky podmínkám odběru vody uvedeným ve smlouvě podle §8 odst. 5 zákona, b) je určena průtočná plocha vodovodní přípojky průměrem odbočky z rozvodného řadu nebo výstupu přípojky do prostoru před vodoměrem (před redukcí apod.). §32 (4) Podkladem pro výpočet podle odstavce 1 písm. c) je množství odebrané vody v předchozím roce zjištěné podle §27 a 28. §33 §33 (1) Pro určení pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě v případě, že množství vypouštěné odpadní vody je shodné s dodávaným množstvím pitné vody, platí ustanovení §32 obdobně.§33 (2) Výpočet pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě u odběratelů, kteří vypouští odpadní vodu z jiných zdrojů než dodavatelem měřených, a u odběratelů, na které se vztahuje povinnost platit za odvádění srážkových vod, provede provozovatel podle přílohy č. 17. §34 Obtoky vody před vodoměrem, požární vodovody a napojení k odběru vody předané mezi provozovateli (např. u skupinových vodovodů) jsou posuzovány individuálně podle konkrétní situace.§35 §35 (1) Pro nejmenší vodoměry qp = 1,5 m3.h-1, vodovodní přípojku nejmenšího vnitřního průměru = 3/4" a nejnižší množství odebrané vody 30 m3 za rok v oblasti, pro kterou je zpracována cenová kalkulace vodného, je maximální roční sazba pevné složky vodného určena cenou za 30 m3 vody podle cenové kalkulace pro jednosložkovou cenu.§35 (2) Pro maximální roční sazbu pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě platí obdobně ustanovení odstavce 1. §35a Vyúčtování podle §36 odst. 5 zákona se provádí postupem a v rozsahu údajů stanovených v příloze č. 19.ČÁST ŠESTNÁCTÁ 1. vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích, 2. vyhláška č. 185/1988 Sb., kterou se mění vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích. §38 Příloha č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. (120/2011)
|