Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
PODMÍNKY PODNIKÁNÍ A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V ENERGETICKÝCH ODVĚTVÍCH
HLAVA I
OBECNÁ ČÁST
§ 1
Předmět úpravy

Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství[1] podmínky podnikání, výkon státní správy a nediskriminační regulaci v energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika, plynárenství a teplárenství, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené.

§ 2
Vymezení pojmů

§2 (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) nediskriminační regulací organizace podnikání v energetických odvětvích při zachování funkce hospodářské soutěže, uspokojování potřeb spotřebitelů a zájmů držitelů licencí a zajišťování spolehlivých, bezpečných a stabilních dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie za přijatelné ceny,

b) stavem nouze omezení nebo přerušení dodávek energie na celém území České republiky nebo na její části z důvodů a způsobem uvedeným v tomto zákoně,

c) odpovědným zástupcem fyzická osoba ustanovená držitelem licence na výrobu, přenos a distribuci elektřiny, na přepravu, distribuci a uskladňování plynu, na výrobu a rozvod tepelné energie a na obchod s elektřinou nebo plynem (dále jen "držitel licence”), která odpovídá za výkon licencované činnosti podle tohoto zákona.

§2 (2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí

c) v teplárenství

1. distributorem tepelné energie vlastník nebo nájemce rozvodného tepelného zařízení, kterým se tepelná energie dopravuje nebo transformuje a dodává k dalšímu využití jiné fyzické či právnické osobě,

2. dodavatelem tepelné energie fyzická či právnická osoba dodávající tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě; dodavatelem může být výrobce, distributor a rovněž vlastník nebo společenství vlastníků zajišťující tepelnou energii jako plnění poskytované s užíváním bytů či nebytových prostorů nebo k technologickým účelům,

3. dodávkou tepelné energie dodávka energie tepla nebo chladu k dalšímu využití jinou fyzickou či právnickou osobou; dodávka energie tepla k dalšímu využití se uskutečňuje ve veřejném zájmu,

4. konečným spotřebitelem fyzická či právnická osoba, která dodanou tepelnou energii pouze spotřebovává,

5. odběratelem tepelné energie distributor, vlastník či společenství vlastníků odběrného tepelného zařízení; odběratelem může být také konečný spotřebitel; dodávka tepelné energie přímo konečnému spotřebiteli je podmíněna přímým odběrem pro všechny konečné spotřebitele v centrálně vytápěném objektu,

6. odběrem tepelné energie převzetí dodávky tepelné energie od výrobce nebo distributora ke konečné spotřebě nebo dalšímu využití,

7. odběrným místem místo plnění stanovené ve smlouvě o dodávce tepelné energie, v němž přechází tepelná energie z vlastnictví dodavatele do vlastnictví odběratele,

8. odběrným tepelným zařízením zařízení připojené na zdroj či rozvod tepelné energie určené pro vnitřní rozvod a spotřebu tepelné energie v objektu nebo jeho části, případně v souboru objektů odběratele,

9. rozvodem tepelné energie doprava, akumulace, přeměna parametrů a dodávka tepelné energie rozvodným tepelným zařízením,

10. rozvodným tepelným zařízením zařízení pro dopravu tepelné energie tvořené tepelnými sítěmi a předávacími stanicemi; tepelnou sítí se rozumí soustava zařízení sloužících pro dopravu tepelné energie nebo i k propojení zdrojů mezi sebou; rozvodné tepelné zařízení je zřizováno a provozováno ve veřejném zájmu; odběrné tepelné zařízení není součástí rozvodného tepelného zařízení,

11. tepelnou energií energie tepla nebo chladu obsažená v teplonosné látce,

12. vymezeným územím oblast výkonu licencované činnosti dodavatele tepelné energie,

13. výrobcem fyzická či právnická osoba, která tepelnou energii získává z paliv nebo jiných typů energie a vyrobenou energii dodává,

14. zdrojem tepelné energie zařízení, v němž se využíváním paliv nebo jiných typů energie získává tepelná energie, která se předává teplonosné látce,

15. objektem ucelené stavební dílo technicky propojené jedním společným odběrným tepelným zařízením,

16. užitečným teplem teplo vyrobené, sloužící pro dodávky do soustavy centralizovaného zásobování teplem nebo pro přímé dodávky fyzickým či právnickým osobám k dalšímu využití a pro technologické účely s výjimkou odběru pro vlastní spotřebu zdroje,

17. soustavou centralizovaného zásobování teplem soustava tvořená zdroji tepelné energie a rozvodným tepelným zařízením a odběrnými tepelnými zařízeními.

§ 3
Podnikání v energetických odvětvích

§3 (1) Předmětem podnikání v energetických odvětvích je výroba elektřiny, přenos elektřiny, distribuce elektřiny a obchod s elektřinou, činnosti operátora trhu s elektřinou, výroba plynu, přeprava plynu, distribuce plynu, uskladňování plynu a obchod s plynem a výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie.

§3 (2) Přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny a distribuce plynu, uskladňování plynu, výroba a rozvod tepelné energie se uskutečňují ve veřejném zájmu.

§3 (3) Podnikat v energetických odvětvích na území České republiky mohou za podmínek stanovených tímto zákonem fyzické či právnické osoby pouze na základě státního souhlasu, kterým je licence udělená Energetickým regulačním úřadem. Licence podle tohoto zákona se neuděluje na obchod, výrobu, distribuci a uskladňování propan-butanu a jeho směsí, pokud se nejedná o distribuci potrubními systémy, a na výrobu tepelné energie určené pro dodávku konečným spotřebitelům jedním odběrným tepelným zařízením ze zdroje tepelné energie umístěného v tomtéž objektu. Dále se licence podle tohoto zákona neuděluje na činnost, kdy odběratel poskytuje odebranou elektřinu, plyn nebo tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného zařízení, přičemž náklady na nákup elektřiny, plynu nebo tepelné energie na tyto osoby pouze rozúčtuje dohodnutým nebo určeným způsobem a nejedná se o podnikání.

§ 11
Práva a povinnosti držitelů licencí

§11 (1) Držitel licence je povinen

a) vykonávat licencovanou činnost tak, aby byla zajištěna spolehlivá a trvale bezpečná dodávka energie, pokud je mu tato povinnost uložena ve zvláštní části tohoto zákona,

b) uskutečňovat dodávku energie pouze na základě smlouvy s odběratelem, která obsahuje náležitosti uvedené ve zvláštní části zákona,

c) zajistit, aby k výkonu licencované činnosti byla používána technická zařízení, která splňují požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy a technickými normami, v plynárenství i technickými pravidly,

d) zajistit, aby práce spojené s výkonem licencované činnosti byly prováděny osobami s odbornou způsobilostí,

e) poskytovat Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo”), Energetickému regulačnímu úřadu a Státní energetické inspekci pravdivé a úplné informace a podklady nezbytné pro výkon jejich zákonem stanovených oprávnění a umožnit jim přístup k zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží,

f) být účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu a sestavovat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu regulační výkazy podle tohoto zákona,

g) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech charakteru obchodního, technického a finančního, o kterých se dozvěděl od svých zákazníků,

h) dodržovat stanovené parametry kvality dodávek a služeb, a v případě jejich nedodržení poskytovat vyhláškou stanovenou náhradu.

§11 (2) Držitel licence předkládá k rozhodnutí Energetickému regulačnímu úřadu sporné záležitosti týkající se dodávek energie, poskytování podpůrných služeb, odmítnutí připojení do sítě, odmítnutí přenosu elektřiny, přepravy plynu nebo distribuce elektřiny nebo plynu nebo uskladňování plynu, odmítnutí přidělení kapacity mezinárodních propojovacích vedení přenosové nebo distribuční soustavy, odmítnutí přidělení kapacity plynovodů spojujících plynárenskou soustavu se zahraničními plynárenskými soustavami, odmítnutí uzavření smlouvy o prodeji energie nebo bezdůvodného přerušení její dodávky.

§11 (3) Další práva a povinnosti držitelů licence podle jednotlivých odvětví jsou uvedeny ve zvláštní části tohoto zákona.

§ 15
Výkon státní správy

Výkon státní správy v energetických odvětvích náleží

a) ministerstvu,

b) Energetickému regulačnímu úřadu,

c) Státní energetické inspekci.

§ 17
Energetický regulační úřad a jeho působnost

§17 (1) Zřizuje se Energetický regulační úřad jako správní úřad pro výkon regulace v energetice se samostatnou kapitolou státního rozpočtu České republiky.

§17 (2) Sídlem Energetického regulačního úřadu je Jihlava.

§17 (3) V působnosti Energetického regulačního úřadu je podpora hospodářské soutěže, podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie a ochrana zájmů spotřebitelů v těch oblastech energetických odvětví, kde není možná konkurence, s cílem uspokojení všech přiměřených požadavků na dodávku energií. Energetický regulační úřad vykonává působnost regulačního úřadu podle nařízení[2a] o podmínkách přístupu k síti pro přeshraniční výměny elektřiny (dále jen "Nařízení”).

§17 (4) Energetický regulační úřad řídí předseda, kterého na dobu 5 let jmenuje a odvolává vláda. Předseda regulačního úřadu je zaměstnancem tohoto úřadu.

§17 (5) Předseda Energetického regulačního úřadu může být vládou odvolán před uplynutím doby, na kterou byl jmenován, pouze v případě nemoci trvale znemožňující vykonávání jeho úkolů, hrubého porušení jeho povinností, na základě pravomocného rozsudku soudu o spáchání trestného činu, nebo vzdá-li se funkce.

§17 (6) Energetický regulační úřad rozhoduje o

a) udělení, změně nebo zrušení licence,

b) držení více licencí fyzickou či právnickou osobou v souladu s prováděcím právním předpisem,

c) uložení povinnosti dodávek nad rámec licence,

d) uložení povinnosti poskytnout v naléhavých případech energetické zařízení pro výkon povinnosti dodávek nad rámec licence, včetně rozhodnutí o věcném břemeni podle ustanovení zvláštních právních předpisů,[3]

e) regulaci cen podle zvláštních právních předpisů,[4]

f) výběru dodavatele poslední instance,

g) dočasném pozastavení povinnosti umožnit přístup třetích stran podle §61a.

§17 (7) Energetický regulační úřad stanoví prováděcím právním předpisem

a) požadovanou kvalitu dodávek a služeb souvisejících s regulovanými činnostmi v elektroenergetice a plynárenství, včetně výše náhrad za její nedodržení, lhůt pro uplatnění nároku na náhrady a postupy pro vykazování dodržování kvality dodávek a služeb,

b) způsob výběru držitele licence pro výkon povinnosti nad rámec licence,

c) způsob regulace v energetických odvětvích a postupy pro regulaci cen podle zvláštního právního předpisu,[4]

d) podmínky připojení výroben elektřiny, distribučních soustav a odběrných míst konečných zákazníků k elektrizační soustavě, způsob výpočtu podílu nákladů spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu a způsob výpočtu náhrady škody při neoprávněném odběru elektřiny,

e) Pravidla trhu s elektřinou, zásady tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a pravidla pro organizování trhu s plynem (dále jen "Pravidla trhu s plynem”),

f) způsob výpočtu prokazatelné ztráty při plnění povinností nad rámec licence a doklady, kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy a vymezeny,

g) pravidla pro sestavení finančního příspěvku držitelů licence do fondu a pravidla čerpání finančních prostředků z fondu,

h) podmínky dodávek elektřiny a plynu pro konečné zákazníky, podmínky dodávek elektřiny a plynu dodavatelem poslední instance,

i) podrobnosti prokazování finančních a technických předpokladů pro jednotlivé druhy licencí pro regulované činnosti a podrobnosti prokazování odborné způsobilosti,

j) způsob určení vymezeného území a umístění provozovny, prokázání vlastnického nebo užívacího práva k užívání energetického zařízení, náležitosti prohlášení odpovědného zástupce, vzory žádostí o udělení, změnu a zrušení licence a členění licencí pro účely regulace,

k) pravidla tvorby, přiřazení a užití typových diagramů dodávek elektřiny a plynu,

l) podmínky připojení výroben plynu, distribučních soustav, podzemních zásobníků plynu a odběrných míst konečných zákazníků k plynárenské soustavě, způsob výpočtu podílu nákladů spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky a způsob výpočtu náhrady škody při neoprávněném odběru plynu.

§17 (8) Energetický regulační úřad dále

a) rozhoduje spory, kdy nedojde k dohodě o uzavření smlouvy mezi jednotlivými držiteli licencí a mezi držiteli licencí a jejich zákazníky, nebo kdy nedojde k dohodě o podstatných náležitostech smlouvy, jedná-li se o změnu smlouvy,

b) rozhoduje spory, kdy nedojde k dohodě o přístupu k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, přepravní soustavě, podzemním zásobníkům plynu, volné akumulaci a těžebním plynovodům, nebo k dohodě o přidělení přeshraniční kapacity pro přenos elektřiny,

c) vyžaduje zveřejňování jím určených informací držiteli licencí, pokud se týkají regulovaných činností, nejsou předmětem obchodního tajemství nebo nejsou utajovanou skutečností,

d) vykonává kontrolu dodržování povinností držitelů licencí podle zvláštního zákona[4] a za tím účelem pověřuje své zaměstnance k oprávnění vstupovat do objektu sloužícího k výkonu licencovaných činností,

e) schvaluje Pravidla provozování přenosové soustavy a Pravidla provozování distribučních soustav v elektroenergetice, obchodní podmínky operátora trhu s elektřinou, Řád provozovatele přepravní soustavy a Řád provozovatele distribuční soustavy v plynárenství,

f) dává podněty ke kontrole plnění povinností vyplývajících z rozhodnutí podle §17 odst. 6 a podněty k provedení kontroly podle § 93 odst. 1 písm. a) a c) Státní energetické inspekci,

g) ukládá v rámci výkonu regulace držiteli licence, aby zjednal nápravu zjištěných nedostatků a podal zprávu o přijatých opatřeních ve lhůtě stanovené rozhodnutím Energetického regulačního úřadu, ukládá pokuty podle zvláštního zákona,[4]

h) zveřejňuje roční zprávu o výsledcích monitorovací činnosti v energetických odvětvích a roční a měsíční zprávu o provozu elektrizační soustavy.

§17 (9) Zaměstnanci Energetického regulačního úřadu za účelem výkonu regulace mají právo

a) vstupovat do objektů, v nichž se provádí výkon licencované činnosti,

b) nahlížet do účetních a jiných dokladů držitelů licence a jiných fyzických nebo právnických osob, jejichž činnost podléhá regulaci podle tohoto zákona, nezbytných k výkonu regulace a požadovat k nim vysvětlení; o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s touto činností, mají povinnost mlčenlivosti, a to ještě 2 roky po skončení pracovního poměru.

§17 (10) Energetický regulační úřad vydává Energetický regulační věstník, ve kterém uveřejňuje zejména

a) seznam držitelů licencí,

b) vydaná rozhodnutí včetně cenových.

§17 (11) Energetický regulační úřad předkládá jednou ročně zprávu o své činnosti a zprávu o hospodaření vládě a Poslanecké sněmovně Parlamentu.

§ 18
Kontrola

Kontrolu v energetických odvětvích vykonává Státní energetická inspekce.

HLAVA II
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
Díl 3
Teplárenství
§ 76
Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie

§76 (1) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen zajistit dodávku tepelné energie, pokud je to technicky možné, každému odběrateli, který

a) o to požádá a dodávka je v souladu s územní energetickou koncepcí,[11]

b) má rozvodné tepelné zařízení nebo tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení v souladu s technickými a bezpečnostními předpisy,

c) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené držitelem licence,

d) má uzavřenou smlouvu o dodávce tepelné energie.

§76 (2) Dodávat tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě lze pouze na základě smlouvy o dodávce tepelné energie nebo jako plnění poskytované v rámci smlouvy jiné.

§76 (3) Držitel licence je dále povinen s každou fyzickou či právnickou osobou, která o to požádá a splňuje podmínky pro výrobu nebo rozvod podle odstavce 1 a §77 odst. 1 nebo §80, uzavřít smlouvu o dodávce tepelné energie. Smlouva o dodávce tepelné energie musí být písemná a musí obsahovat pro každé odběrné místo

a) výkon, množství, časový průběh odběru tepelné energie a místo předání,

b) základní parametry dodávané a vracené teplonosné látky, kterými jsou teplota, tlak a hmotnostní nebo objemový průtok,

c) místo a způsob měření a náhradní způsob vyhodnocení dodávky tepelné energie, dojde-li k poruše měřicího zařízení, a dohodu o přístupu k měřicím a ovládacím zařízením,

d) cenu stanovenou v místě měření nebo způsob jejího stanovení, termíny a způsob platby za odebranou tepelnou energii včetně záloh,

e) při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé užitkové vody pro více odběrných míst způsob rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie na jednotlivá odběrná místa včetně získávání a ověřování vstupních údajů pro toto rozdělení. Nedojde-li k dohodě o způsobu rozdělení nákladů na jednotlivá odběrná místa, rozdělí dodavatel náklady způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.

§76 (4) Dodavatel má právo přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu v těchto případech:

a) při bezprostředním ohrožení zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

b) při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,

c) při provádění plánovaných rekonstrukcí, oprav, údržbových a revizních prací, pokud jsou oznámeny nejméně 15 dní předem,

d) při provádění nezbytných provozních manipulací na dobu 4 hodin,

e) při havarijním přerušení či omezení nezbytných provozních dodávek teplonosné látky nebo paliv a energií poskytovaných jinými dodavateli,

f) při nedodržení povinností odběratele podle §77 odst. 4,

g) při vzniku a odstraňování havárií a poruch na zařízeních pro rozvod a výrobu tepelné energie na dobu nezbytně nutnou,

h) jestliže odběratel používá zařízení, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob nebo ovlivňují kvalitu dodávek v neprospěch dalších odběratelů,

i) při neoprávněném odběru.

§76 (5) Držitel licence na rozvod má právo

a) v rozsahu podmínek stanovených územním rozhodnutím a stavebním povolením[7] zřizovat a provozovat ve veřejném zájmu na cizích nemovitostech rozvodná tepelná zařízení, stavět podpěrné body a přetínat tyto nemovitosti potrubními trasami,

b) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozem rozvodných zařízení,

c) odstraňovat porosty ohrožující provoz rozvodných zařízení, pokud tak neučinil po předchozím upozornění vlastník dotčené nemovitosti,

d) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat na nemovitosti, kde jsou umístěna zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,

e) vyžadovat zabezpečení ochrany rozvodných tepelných zařízení při provádění prací ohrožujících jejich bezpečný provoz; v případě poškození žádat náhradu veškerých nákladů spojených s neprodleným provedením oprav a uvedení do provozu,

f) na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné energie podle odstavce 3 písm. b),

g) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu tepelných sítí a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů.

§76 (6) Škoda podle odstavce 5 písm. f) musí být prokázána. Právo na náhradu škody nevzniká v zákonem vyjmenovaných případech přerušení výroby či distribuce tepelné energie podle odstavce 4.

§76 (7) Provozovatel rozvodného tepelného zařízení je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 5 písm. a), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, vydá příslušný stavební úřad na návrh provozovatele tepelného zařízení rozhodnutí o zřízení věcného břemene.

§76 (8) Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen při výkonu předcházejících oprávnění co nejvíce šetřit práva vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich pozemky a nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést dotčené pozemky a nemovitosti nebo jejich části do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti.

§76 (9) Držitel licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen

a) provádět činnosti spojené s udělenou licencí a vyžadující odbornou způsobilost podle zvláštních právních předpisů pouze kvalifikovanými pracovníky,

b) zřizovat, provozovat a udržovat zařízení pro dodávky tepelné energie tak, aby splňovala požadavky stanovené pro zajištění bezpečného, hospodárného a spolehlivého provozu a ochrany životního prostředí,

c) poskytovat na vyžádání pověřeným pracovníkům ministerstva, Energetického regulačního úřadu a inspekce pravdivé informace nezbytné pro výkon jejich práv a povinností a umožnit jim přístup k zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží,

d) bilancovat pro každou teplonosnou látku výrobu, náklady, ztráty, vlastní spotřebu a dodávky odděleně pro výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie a poskytovat údaje pro účely regulace podle tohoto zákona a statistiky,

e) stanovit podmínky připojení k rozvodnému tepelnému zařízení nebo zdroji tepelné energie,

f) v případech podle odstavce 4 obnovit dodávku tepelné energie bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu přerušení či omezení,

g) vypracovat havarijní plán pro předcházení a řešení stavů nouze s výjimkou soustav zásobování tepelnou energií do výkonu 10 MW do 6 měsíců po obdržení licence.

§76 (10) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti nebo zařízení majetková újma v důsledku výkonu práv dodavatele nebo je-li omezen ve výkonu vlastnických práv, vzniká mu právo na jednorázovou náhradu.[5] Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u dodavatele, který způsobil majetkovou újmu, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.

§76 (11) Rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část může za předpokladu, že neohrozí jejich spolehlivost nebo bezpečnost provozu nebo že neohrozí život, zdraví či majetek osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení nebo s nimi být v souběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Souběhem je, když jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení. Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel rozvodného tepelného zařízení povinen respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků.

§ 77
Odběratel tepelné energie

§77 (1) Odběratel má právo na připojení ke zdroji tepla nebo rozvodnému tepelnému zařízení v případě, že

a) se nachází v místě výkonu licencované činnosti,

b) má zřízenou tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení v souladu s technickými předpisy,

c) splňuje podmínky týkající se výkonu, místa, způsobu, základních parametrů teplonosné látky a termínu připojení stanovené dodavatelem, a

d) dodávka tepelné energie je v souladu se schválenou územní energetickou koncepcí.[11]

§77 (2) Odběratel má právo na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné energie podle § 76 odst. 3 písm. b). Škoda musí být prokázána. Právo na náhradu škody a ušlého zisku nevzniká v zákonem vyjmenovaných případech přerušení nebo omezení dodávky tepelné energie podle §76 odst. 4.

§77 (3) Odběratel je povinen při změně teplonosné látky v zájmu snižování spotřeby energie upravit na svůj náklad své odběrné tepelné zařízení tak, aby odpovídalo uvedeným změnám, nebo včas vypovědět smlouvu o dodávce tepelné energie. Jiné úpravy odběrných tepelných zařízení zajišťuje jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu změn vyvolal, a to po předchozím projednání s držitelem licence. Změnu parametrů vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízení je povinen držitel licence oznámit písemně nejméně 12 měsíců předem.

§77 (4) Odběratel může provozovat vlastní náhradní či jiný zdroj, který je propojen s rozvodným zařízením, jakož i dodávat do tohoto zařízení tepelnou energii, pouze po dohodě s držitelem licence.

§77 (5) Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž takové náklady, spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje.

§77 (6) Vlastníci nemovitostí, v nichž je umístěno rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím osobám, jsou povinni umístění a provozování tohoto zařízení nadále strpět.

§77 (7) Na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená dodávka tepelné energie, je zakázáno provádět jakékoliv úpravy bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie.

§ 78
Měření

§78 (1) Povinností držitele licence na výrobu a držitele licence na rozvod je dodávku tepelné energie měřit, vyhodnocovat a účtovat podle skutečných parametrů teplonosné látky a údajů vlastního měřicího zařízení, které na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření v souladu se zvláštním právním předpisem.[12] Odběratel má právo na ověření správnosti odečtu naměřených hodnot.

§78 (2) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo požadovat jejich přezkoušení. Držitel licence je povinen na základě odběratelovy písemné žádosti měřicí zařízení do 30 dnů přezkoušet, a je-li vadné, vyměnit. Odběratel je povinen poskytnout k výměně měřicího zařízení nezbytnou součinnost. Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou držitel licence. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady odběratel.

§78 (3) Jakýkoli zásah do měřicího zařízení bez souhlasu jeho vlastníka se zakazuje.

§78 (4) Držitel licence má právo měřicí zařízení osadit a zajistit proti neoprávněné manipulaci a provádět pravidelné odečty naměřených hodnot, odběratel je povinen to umožnit. Zjistí-li odběratel porušení měřicího zařízení nebo jeho zajištění, je povinen to neprodleně oznámit dodavateli.

§78 (5) Hodnoty naměřené a zjištěné dodavatelem a ceny v místě měření tvoří náklady na tepelnou energii, které se rozúčtují mezi konečné spotřebitele, jimiž jsou uživatelé bytů a nebytových prostorů. Pravidla pro rozdělení těchto nákladů na služby vytápění a poskytování teplé užitkové vody stanoví prováděcí právní předpis.

§78 (6) Při dodávce teplé užitkové vody společně připravované pro více odběrných míst zajistí držitel licence do 5 let po nabytí účinnosti tohoto zákona v každém odběrném místě dodávky měření dodaného množství teplé užitkové vody pro účely poměrného rozúčtování nákladů na tepelnou energii na její přípravu a rozvod na jednotlivá odběrná místa podle §76 odst. 3 písm. e). Dojde-li k dohodě o způsobu rozúčtování na jednotlivá odběrná místa mezi všemi odběrateli a dodavatelem, povinnost tohoto měření nevzniká.

§78 (7) Pokud držitel licence instaluje v každém odběrném místě kromě měření podle odstavce 6 též měření dodané tepelné energie v teplé užitkové vodě nebo souhrnné měření tepelné energie dodané pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody, účtuje se dodávka tepelné energie pro každé odběrné místo podle údajů těchto měření.

§78 (8) Při společné přípravě teplé užitkové vody pro více odběratelů nelze měření instalované odběrateli použít pro stanovení množství dodávané tepelné energie. Hodnoty získané od odběratelů může dodavatel využít pro rozúčtování dodávky tepelné energie spotřebované na centrální přípravu teplé užitkové vody.

§ 79
Tepelná přípojka

§79 (1) Tepelná přípojka je zařízení, které vede teplonosnou látku ze zdroje nebo rozvodného tepelného zařízení k odběrnému tepelnému zařízení pouze pro jednoho odběratele.

§79 (2) Tepelná přípojka začíná na zdroji tepelné energie nebo odbočením od rozvodného tepelného zařízení a končí vstupem do odběrného tepelného zařízení.

§79 (3) Opravy a údržbu tepelné přípojky zajišťuje její vlastník.

§79 (4) Dodavatel je povinen za úhradu tepelnou přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník požádá.

§79 (5) Náklady na zřízení přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena, pokud se s dodavatelem nedohodne jinak.

§ 87
Ochranná pásma

§87 (1) Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.

§87 (2) Šířka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5 m.

§87 (3) U výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic.

§87 (4) V ochranném pásmu zařízení, která slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie, i mimo ně, je zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit tato zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu. Stavební činnosti, umisťování konstrukcí, zemní práce, uskladňování materiálu a zřizování skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět pouze s předchozím písemným souhlasem provozovatele tohoto zařízení. Souhlas, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen, se připojuje k návrhu na územní rozhodnutí nebo k žádosti o stavební povolení; stavební úřad podmínky souhlasu nepřezkoumává.

§87 (5) Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení.

§87 (6) Vlastníci nemovitostí jsou povinni umožnit provozovateli zařízení přístup k pravidelné kontrole a provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energie umístěném v jejich nemovitostech. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, je provozovatel zařízení před zahájením prací povinen vlastníka nebo správce nemovitosti o rozsahu a době trvání prací informovat a po ukončení prací uvést dotčené prostory do původního stavu, a není-li to s ohledem na povahu provedených prací možné, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání nemovitosti.

§ 88
Stav nouze

§88 (1) Stavem nouze nebo situací bezprostředně zamezující stavu nouze v teplárenství je omezení nebo přerušení dodávek tepelné energie v důsledku

a) živelní události,

b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,[10]

c) havárií na výrobních či rozvodných zařízeních,

d) dlouhodobého nedostatku základních zdrojů, kterými jsou paliva, elektřina, voda,

e) smogové situace podle zvláštních předpisů,

f) teroristického činu.

§88 (2) Při stavech nouze nebo v situaci bezprostředně zamezující vzniku stavu nouze a při likvidaci stavu nouze jsou všichni držitelé licence, odběratelé i koneční zákazníci povinni se podřídit po nezbytnou dobu omezení spotřeby bez ohledu na uzavřené smlouvy. V těchto případech je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. Držitelé licencí mohou v nezbytném rozsahu využívat zařízení odběratelů a konečných spotřebitelů.

§88 (3) Stav nouze a jeho ukončení pro celé území státu vyhlašuje ministerstvo, pro jeho část správní úřad vykonávající státní správu nebo orgán vykonávající přenesenou působnost v dotčeném území prostřednictvím sdělovacích prostředků nebo jiným účinným způsobem. Orgán, který stav nouze vyhlásil, je povinen neprodleně informovat Ministerstvo vnitra a příslušné hasičské záchranné sbory krajů o předpokládaném trvání omezení dodávek tepelné energie.

§88 (4) Postup při předcházení, vzniku a odstraňování následků stavu nouze stanoví prováděcí právní předpis.

§88 (5) U tepelných sítí zásobovaných z více než 50 % z jednoho zdroje je držitel licence na rozvod tepelné energie povinen přezkoumat účinky výpadku tohoto zdroje a podle výsledku zřídit vstupy do tepelné sítě pro připojení náhradních zdrojů.

§ 89
Neoprávněný odběr

§89 (1) Neoprávněným odběrem tepla je

a) odběr bez souhlasu dodavatele nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou,

b) odběr při opakovaném neplacení smluvených záloh včetně vyúčtování za odebrané teplo,

c) odběr bez měřicího zařízení nebo odběr přes měřicí zařízení, které v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává nebo zaznamenává odběr menší než skutečný,

d) odběr měřicím zařízením přemístěným bez souhlasu dodavatele,

e) odběr měřicím zařízením, na němž bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a nebyla splněna povinnost podle §78 odst. 4.

§89 (2) Způsob výpočtu škody vzniklé držiteli licence neoprávněným odběrem stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA TŘETÍ
POKUTY
§ 90
Přestupky

§90 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnosti, zákazy a omezení nebo překročí oprávnění podle § 3 odst. 3, §7 odst. 6, §10 odst. 7 a 9, §12 odst. 7, §28 odst. 2, 3, 4 a 5, §29 odst. 2, 3, 5 a 6, §32 odst. 1, §38 odst. 1, §41 odst. 2, §43 odst. 1, §45 odst. 1 a 4, §46 odst. 4, 8, 9, 10 a 12, §48 odst. 2, §49 odst. 2, 4 a 6, §51, 52, 53, §54 odst. 4, §62 odst. 2, 3 a 4, §63 odst. 2 a 3, §65 odst. 2 a 3, §66 odst. 1 a 3, §67 odst. 1 a 10, §68 odst. 5, 6 a 7, §69 odst. 3, §71 odst. 7, 8, 9, 10 a 16, §72 odst. 1, §73 odst. 4, §74 odst. 1, 2, 3 a 5, §76 odst. 2 a 4, §77 odst. 3, 4, 5, 6 a 7, §78 odst. 3 a 4, §79 odst. 3 a 4, §87 odst. 4, 5 a 6, §88 odst. 2, §89 odst. 1 a §98 odst. 11.

§90 (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč.

§ 91
Správní delikty právnických osob a fyzických osob podnikajících

§91 (1) Za správní delikty následujících právnických osob a podnikajících fyzických osob lze uložit pokutu až do výše 50 000 000 Kč

a) držitelům licence za porušení povinností, stanovených v §6 odst. 3, 4, 5 a 7, §9 odst. 1 a 4, §10 odst. 4, §11 odst. 1, §12 odst. 6, §14 odst. 2, 5, 6 a 10, § 20 odst. 7 a 8, §50, §54 odst. 4, §64 odst. 8, §72 odst. 1, §72a odst. 3, §73 odst. 4, 6, 7 a 8, §76 odst. 3 a §78 odst. 6,

b) držitelům licence na výrobu elektřiny a plynu za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle §23 odst. 1 a 2, §49 odst. 2, 4 a 6, §57 odst. 1, 4, 5, 6 a 8, §71 odst. 7 a 9 a §72 odst. 1,

c) držitelům licence na provoz přenosové nebo přepravní soustavy za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle § 24 odst. 3, 5, 6, 8 a 10, §24a, §46 odst. 4, §47 odst. 2, §49 odst. 7 a 8, §50 odst. 3, §54 odst. 4, §58 odst. 1, 4, 5, 6 a 9, §58a, §64 odst. 2, §71 odst. 2, 3, 4, 5, 6, 10, 11 a 12 a §72 odst. 1 a 3,

d) držitelům licence na uskladňování plynu v podzemním zásobníku za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle § 60 odst. 1, 4, 5, 6 a 8, §64 odst. 2, §71 odst. 7 a 9 a §72 odst. 1,

e) držitelům licence na provoz distribučních soustav a rozvodů tepelné energie za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle §12 odst. 2 a 3, §25 odst. 4, 6, 7, 9, 11, 12 a 13, §25a, §26 odst. 2, 3, 4 a 6, §45 odst. 5, §46 odst. 4, §47 odst. 2, §49 odst. 7, 8, 10 a 11, §50 odst. 3, § 54 odst. 3 a 4, §59 odst. 1, 4, 5, 6 a 8, §59a, §64 odst. 2, §66 odst. 4, §71 odst. 2, 3, 4, 5, 6, 10, 11 a 12, §72 odst. 1 a 3, §76 odst. 1, 2, 4, 5, 8, 9 a 11, §78 odst. 1, 2 a 4, §80 odst. 1 a §88 odst. 2,

f) držitelům licence na výrobu tepelné energie za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle §12 odst. 2, §32 odst. 1, §76 odst. 1, 2, 4 a 9, §78 odst. 1 a 2 a §88 odst. 2,

g) operátorovi trhu s elektřinou za neplnění povinností nebo překročení oprávnění podle §27 odst. 4, 5, 8 a 9 a §50 odst. 6,

h) Bilančnímu centru za neplnění povinností nebo překročení oprávnění podle §64 odst. 4 a 5,

i) provozovateli přenosové soustavy za nedodržení podmínek pro přístup k síti pro přeshraniční výměnu elektrické energie podle Nařízení.

§91 (2) Pokutu jen do výše 1 000 000 Kč lze uložit výrobcům, provozovatelům distribučních soustav a provozovatelům rozvodu tepelné energie, a to s výkonem do 2 MW, za porušení povinností podle odstavce 1 písm. a) až f).

§91 (3) Pokutu až do výše 10 000 000 Kč lze uložit držitelům licence na obchod s elektřinou a na obchod s plynem za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle §12a odst. 1 a 6, §30, §32 odst. 8, §61, §72 odst. 1 a §73 odst. 5.

§91 (4) Pokutu až do výše 50 000 000 Kč lze uložit právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám za porušení povinností, zákazů a omezení podle §3 odst. 3, §7 odst. 6, § 10 odst. 7 a 9, §12 odst. 7, §28 odst. 2, 3 a 4, §33 odst. 1, §38 odst. 1, §45 odst. 1 a 4, §46 odst. 4, 8, 9, 10 a 12, §48 odst. 2, §51, 52, 53, §54 odst. 4, §62 odst. 2, 3 a 4, §66 odst. 1, §67 odst. 1, §68 odst. 5, 6 a 7, §69 odst. 3, §71 odst. 7, 8, 9, 10 a 16, §72 odst. 1, §73 odst. 4 a 5, §74 odst. 1, 2, 3 a 4, §76 odst. 2 a 4, §77 odst. 7, §78 odst. 3 a 4, §79 odst. 3 a 4, § 81 odst. 1, §87 odst. 4, §88 odst. 2, §89 odst. 1 a §98 odst. 11 a podle Nařízení, s výjimkou porušení těch ustanovení Nařízení, za jejichž porušení ukládá pokuty Komise.

§91 (5) Pokutu až do výše 10 000 000 Kč lze uložit právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle §62 odst. 2 a 3, §65 odst. 2 a 3 a §73 odst. 4.

§91 (6) Pokutu až do výše 5 000 000 Kč lze uložit právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle §29 odst. 2, 5 a 6, §36 odst. 2, §41 odst. 2, §43 odst. 1, §49 odst. 2, 4 a 6, §63 odst. 2, §65 odst. 3, §66 odst. 3, §67 odst. 10, §71 odst. 7 a 10, §74 odst. 5, §77 odst. 3, 4 a 5, §78 odst. 4, §84 odst. 2 a §88 odst. 2.

§91 (7) Pokutu až do výše 1 000 000 Kč lze uložit právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle §28 odst. 5, §29 odst. 3, §32 odst. 1, §62 odst. 4, §63 odst. 3, §77 odst. 6 a §87 odst. 5 a 6.

HLAVA ČTVRTÁ
STÁTNÍ ENERGETICKÁ INSPEKCE
§ 92

§92 (1) Státní energetická inspekce je správním úřadem podřízeným ministerstvu. Člení se na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Sídla územních inspektorátů a jejich územní působnost jsou dána sídlem krajských úřadů a územním obvodem kraje a Magistrátu hlavního města Prahy.

§92 (2) V čele ústředního inspektorátu je ústřední ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr průmyslu a obchodu. V čele územního inspektorátu je ředitel, kterého jmenuje, řídí a odvolává ústřední ředitel.

§92 (3) Státní energetická inspekce je organizační složkou státu se sídlem v Praze.

Působnost
§ 93

§93 (1) Státní energetická inspekce kontroluje na návrh ministerstva, Energetického regulačního úřadu nebo z vlastního podnětu dodržování

a) tohoto zákona,

b) zákona o hospodaření energií,[11]

c) zákona o cenách[4] v rozsahu podle zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen,[13]

d) Nařízení,[2a]

e) zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů.

§93 (2) Státní energetická inspekce na základě vlastního zjištění ukládá pokuty za porušení právních předpisů podle odstavce 1.

§93 (3) Při výkonu kontroly se Státní energetická inspekce řídí zvláštním právním předpisem.[14]

§ 94

§94 (1) Státní energetická inspekce je oprávněna

a) vyžadovat písemný návrh opatření a termínů k odstranění zjištěných nedostatků a ve stanovené lhůtě podání písemné zprávy o jejich odstranění,

b) rozhodovat o povinnosti provést opatření navržená energetickým auditem a o lhůtách,

c) kontrolovat, zda příjemci dotací v rámci Národního programu hospodárného využívání energie a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů uvádějí v žádostech a vyhodnoceních úplné a pravdivé údaje.

§94 (2) Státní energetická inspekce je účastníkem územního řízení a dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.[15]

§94 (3) Pokud Státní energetická inspekce zahajuje kontrolu na návrh ministerstva nebo Energetického regulačního úřadu, je povinna je seznámit s výsledky šetření.

§ 95
Ukládání pokut

§95 (1) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti porušení povinnosti, zejména ke způsobu jejího porušení a jeho následkům a k okolnostem, za nichž k porušení došlo.

§95 (2) Právnická osoba a fyzická osoba podnikající za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila.

§95 (3) Na řízení o uložení pokuty se vztahuje správní řád. Pokuty ukládá územní inspektorát. O odvolání proti uložení pokuty územním inspektorátem rozhoduje ústřední inspektorát.

§95 (4) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se územní inspektorát o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit, uplynuly-li od porušení tři roky.

§95 (5) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu a jejich správu vykonává Státní energetická inspekce podle zvláštních právních předpisů.[16]

HLAVA PÁTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Společná ustanovení
§ 96

§96 (1) V řízeních upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§96 (2) O opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným Energetickým regulačním úřadem rozhoduje jeho předseda. Proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat.

§96 (3) Lhůta pro podání odvolání k Energetickému regulačnímu úřadu při odmítnutí připojení elektrického zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě nebo při odmítnutí dopravy elektřiny je 90 dnů ode dne doručení zamítavého stanoviska provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele příslušné distribuční soustavy.

§ 98
Přechodná ustanovení

§98 (1) Fyzické či právnické osoby, které podnikají v energetických odvětvích podle dosavadních předpisů, musí do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence, jinak jejich oprávnění k podnikání zaniká.

§98 (2) Ochranná pásma stanovená v elektroenergetice a teplárenství podle dosavadních právních předpisů se nemění po nabytí účinnosti tohoto zákona. Výjimky z ustanovení o ochranných pásmech udělené podle dosavadních právních předpisů zůstávají zachovány i po dni účinnosti tohoto zákona.

§98 (3) Bezpečnostní pásma plynových zařízení stanovená podle dosavadních právních předpisů a předchozí písemné souhlasy se zřízením stavby v těchto pásmech zůstávají zachovány i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

§98 (4) Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena.

§98 (5) Pokud fyzické či právnické osoby provádějící nákup, prodej a skladování uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy, nepožádají o vydání živnostenského oprávnění na tuto činnost do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jejich oprávnění k podnikání zaniká.

§98 (6) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení §23 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. d), §24 odst. 10 písm. e), §25 odst. 11 písm. f) a odst. 12, §27 odst. 7, §35 odst. 4, §40 odst. 4, §54 odst. 8, § 55 odst. 3, §57 odst. 1 písm. a), §57 odst. 5 písm. j), §64 odst. 7, §67 odst. 13, §73 odst. 8, § 76 odst. 3 písm. e), §77 odst. 2, §83 odst. 4, § 88 odst. 4, §89 odst. 2.

§98 (7) Energetický regulační úřad vydá vyhlášku k provedení §5 odst. 9, §7 odst. 5, §13 odst. 2, § 14 odst. 11, §17 odst. 7 a §19.

§98 (8) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá vyhlášku k provedení §78 odst. 5.

§98 (9) Při změně napětí elektřiny, při změně tlaku nebo druhu plynu a při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů zahájené před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

§98 (10) O autorizaci na výstavbu musí požádat každá fyzická či právnická osoba, která požádá o územní rozhodnutí na novou výstavbu po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

§98 (11) Výkon kontroly

a) podle §93 v objektech a zařízeních Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Bezpečnostní informační služby provádí Státní energetická inspekce způsobem dohodnutým ministerstvem s příslušnými ministerstvy a v souladu se zvláštními právními předpisy,[18]

b) podle §93 odst. 1 písm. a) týkající se ustanovení §46, 68, 69 a 87 a § 93 odst. 1 písm. b) ve vojenských objektech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských záchranných útvarech a u právnických osob zřízených nebo založených Ministerstvem obrany provádí energetická inspekce Ministerstva obrany způsobem dohodnutým ministerstvem a Ministerstvem obrany v souladu se zvláštními právními předpisy.[18]

§98 (12) Inspekce podle zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., je Státní energetickou inspekcí podle tohoto zákona.

§98 (13) Řízení o uložení pokuty zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

§ 99
Závěrečná ustanovení

Zrušují se:

1. Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.

2. Článek V zákona č. 83/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů.

ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 104

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

* * *

Zákon č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Zákon č. 262/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), nabyl účinnosti dnem vyhlášení (28. června 2002).

Zákon č. 278/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (28. srpna 2003).

Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004).

Zákon č. 670/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (30. prosince 2004).

Poznámky:
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektrickou energií a kterou se zrušuje Směrnice 96/92/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a kterou se zrušuje Směrnice 98/30/ES.

Nařízení (ES) č. 1228/2003 Evropského parlamentu a Rady ze dne 26. června 2003 o podmínkách pro přístup k síti pro přeshraniční výměny elektrické energie.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES o prosazování kombinované výroby elektřiny a tepla založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním energetickém trhu.

[1a] Čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení Rady (EHS) 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků.

[1b] Část šestá zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

[2] Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

[2a] Nařízení ES/1228/2003 Evropského parlamentu a Rady ze dne 26. června 2003 o podmínkách pro přístup k síti pro přeshraniční výměny elektrické energie.

[3] Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

[4] Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

[4a] Vyhláška č. 218/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti měření elektřiny a předávání technických údajů.

[5] Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích.

Vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích.

[6] Vyhláška č. 18/2002 Sb., o podmínkách připojení a dopravy elektřiny v elektrizační soustavě, ve znění vyhlášky č. 300/2003 Sb.

[6a] Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.

[7] Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

[8] Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

[9] Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

[10] Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

[10a] § 20f a násl. občanského zákoníku.

[11] Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

[12] Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.

[13] Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů.

[14] Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

[15] § 126 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

§ 13 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.

[16] Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

[18] Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.