započitatelná plocha
ostatni
Bydlím v podkrovním atypickém bytě, který má 2 pokoje, půdičku přístupnou z kuchyně, kuchyň, spíž, předsíň, koupelnu, komoru a sklep. Celková podlahová plocha bytu se sklepem je 114,04 m2, po uplatnění 4/5 slevy na zkosené stěny v kuchyni a na půdě je podlahová plocha 107 m2. V pokojích, kuchyni, předsíni a koupelně je topné těleso. Půda v bytě, spíž a komora jsou bez topného tělesa a sousedí s vytápěnou místností. Ve 2 pokojích je výška stropu pouze 2,40 m. Nad bytem je nevytápěná půda domu nebo zčásti přímo střecha. Plynová kotelna v domě vytápí byty i nebytové prostory, nemáme měřidla. Majitel rozpočítává náklady na topení pro všechny na podlahovou plochu, v případě našeho bytu vychází z plochy 107m2. Nepřihlíží k místnostem bez topného tělesa ani jiným okolnostem. Je jeho postup správný?
Odpověď na otázku
Do započitatelné plochy se počítají celou podlahovou plochou (případně redukovanou na zkosení stropu – rozhodujícím parametrem je objem místnosti v m3) jen místnosti s otopným tělesem. Plocha ostatních místností se násobí koeficientem menším než jedna podle počtu stěn kterými sousedí s přímo vytápěnou místností (s místností s otopným tělesem). Koeficienty jsou uvedeny v příloze č. 1 vyhlášky 372/2001Sb. tabulka č. 2. Ve Vašem případě půjde pravděpodobně o sousedství jednou, dvěma, nebo třemi stěnami, příslušné koeficienty budou tedy 0,1 – 0,2 – 0,35. Tyto koeficienty je třeba aplikovat na plochy již redukované z důvodů zkosení. Postup majitele domu by mohl být správný jen tehdy, kdyby ostatní byty v domě měly podobné dispozice a stejný poměr přímo a nepřímo vytápěných místností. Takové zjednodušení výpočtu umožňuje metodický pokyn MMR č.j. 28203/2002 ze dne 19.12.2002, str. 11- komentář k příloze, odstavec „Aproximace započitatelné plochy podlahovou plochou“.