Malé výměníky tepla v bytech
ostatni
V objektu je výměníková stanice s měřičem dodávky tepla do této stanice. Z výměníkové stanice vedou rozvody do jednotlivých bytů, kde v jádrech je malá vyměníková stanice, ve které se ohřívá teplá voda. Každý byt má 1 vodoměr (měří stud. vodu, teplá se ohřívá za vodoměrem) a dále měřič spotřeby tepla společný pro ÚT a TUV poskytující údaj o celkové spotřebě tepla v bytě. Při rozúčtování nákladů postupujeme takto:Celkové náklady ÚT a TUV rozdělíme na 60% náklady na ÚT a 40% náklady na TUV. Dále určíme základní a spotřební složky. Zákl. složku ÚT rozúčtujeme podle započitatelné podl. plochy, zákl. složku TUV podle podlahové plochy a součet spotřebních složek podle měřiče spotřeby tepla (ÚT i TUV). V souvislosti s dostupnými údaji měřičů nevím jak postupovat ve vztahu k paragrafu 4 vyhlášky č. 372/2001. Dle mého názoru bytové měřiče tepla Sontex poskytují přesný údaj spotřeby tepla v dané bytové jednotce, takže spotřební složku je možno rozdělit dle náměru měřičů tepla bez dalších korekcí. Případné spoluvytápění sousedících bytů bude zachyceno v základní složce ÚT.
Odpověď na otázku
Základní složka nákladů představuje úhradu nákladů na vytápění a temperování společných prostor domu, na tepelné ztráty v domovních rozvodech a na úhradu stálých nákladů provozu otopné soustavy (mimo nákladů na palivo, či samotnou dodanou energii). Množství tepla, přestupujícího z jednoho bytu do druhého může být někdy tak velké, že je nelze vykompenzovat v základní složce nákladů. Mimo to, základní složka se rozděluji rovnoměrně podle plochy bytu a nemůže postihnout nerovnoměrné tepelné ztráty bytů, závislé na jejich poloze vůči plášti domu a světovým stranám. Současně platná vyhláška je založena na filozofii solidarity, tzn. že středové byty s minimálními tepelnými ztráty mají jistým dílem přispívat na vytápění bytů krajových a zejména bytů pod střechou, jejichž tepelné ztráty jsou a i při sebelepší tepelné izolaci vždy budou větší. To je vyjádřeno v §4, odst.3. vyhl.372/2001 Sb.Váš postup při rozúčtování je v zásadě správný, ale spotřební složku nákladů na ÚT je třeba ještě korigovat s ohledem na výše uvedené argumenty.Při správném nastavení korekcí (nejlépe na základě specifických tepelných ztrát jednotlivých místností) by měl být vždy splněn limit vyhlášky uvedený v §4., odst.4.