Obrovské ztráty ve vyúčtování
meridla
Dobrý den, jsem předsedou SVJ ANINSKÁ 9, ZNOJMO 67181.Již několik let se jako společenství potýkáme s nejasným rozúčtováním tepla. Náš dům je napojen na dálkové vytápění a ohřev vody. V našem domě má každá bytová jednotka svůj měřák tepla a teplé vody, který je měřen v digitální formě. Pochopil bych, že nějaká drobná ztráta tepla při rozvádění v domě nastane v řádu několika %. Ale u nás je situace natolik tristní, že rozdíl mezi naměřenými hodnotami jednotlivých měřáků a následnou vyúčtovanou částkou společností, která nám dodává teplo je v řádu několika vyšších desítek % oproti naměřeným hodnotám. Nevím, jak nadále pokračovat, protože každý z majitelů bytů platí tisíce korun navíc nad rámec jejich spotřeby. Jen pro příklad. Spotřebu tepla , protože doma vůbec netopím a používám pouze teplou vodu , byla dle bytového měřáku 0,8GJ. Což odpovídá zhruba 1200kč. Ale je mi naúčtováno 11.000kč!!!!!! Protože je tam opravdu propastný rozdíl, mezi naměřenýmim údaji a faktrurovanými částkami...Rád bych tuto situaci konečně nějak zdárně vyřešil a doufám, že spolu najdeme společnou řeč. Děkuji a jsem s pozdravem Kolář
Odpověď na otázku
K samotnému rozúčtování je nejprve potřeba uvést, že neznáme detailně způsob rozúčtování služby topení v domě, ve kterém bydlíte.
Obecně lze uvést, že měření spotřeb a rozúčtování nákladů je prováděno na základě podmínek stanovených zejména zákonem č. 67/2013 Sb., Vyhláškou č. 269/2015 Sb., Vyhláškou č. 194/2007 Sb., Vyhláškou č. 405/2015 Sb. Z uvedených norem mj. vyplývá, že vyúčtování nákladů na dané období se provádí skutečně vyfakturovaných nákladů a spotřeb. Tyto náklady na topení jsou rozděleny na základní složku (ZS), která činí 30 až 50 % a spotřební složku (SS) tvořící zbývajících 50 až 70 %.
Náklady na základní složku jsou rozúčtovány konečným spotřebitelům poměrem dle velikosti započitatelné podlahové plochy bytů (m2) a nebytových prostor (m2) v zúčtovací jednotce. To znamená, že náklady vynaložené na vytápění a připadající na ZS za daný rok byly děleny celkovou započitatelnou plochou všech bytů (vč. volných bytů) a nebytových prostor za příslušné patní měřidlo. Byl tak získán jednotkový náklad na 1 m2. Náklad v Kč pro určitý byt je získán tak, že jednotkovým nákladem se vynásobila započitatelná (otápěná) plocha daného bytu. Spotřební složka je rozdělena mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou. Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu o 20 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody u příjemců, u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice.
Rovněž je důležité zdůraznit, že skutečné množství tepla, které se spotřebuje na vytápění jednotlivých bytů nelze žádným přístrojem změřit. Všechny zařízení (ať už měřiče tepla nebo indikátory vytápění na radiátorech) mohou registrovat jen teplo předávané otopnými tělesy. Dům však je vytápěn jako celek, byty nejsou od sebe tepelně izolovány, a právě toky tepla vznikající mezi jednotlivými byty tak nejsou měřitelné.
Na závěr si Vás dovolujeme upozornit, že v případě, že máte pochyby o správnosti zaslaného vyúčtování služeb a plnění spojených s užíváním bytu pochybnosti, je zapotřebí dle zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, podat ve lhůtě do 30 dnů od jeho doručení písemnou reklamaci s uvedením konkrétních reklamačních důvodů.