Pevné vyzařovací plochy
ostatni
Mám dotaz na pevné vyzařovací plochy což náš rozúčtovatel označuje "PVP". Rozdělení základní a spotřební složky máme 50/50%. O spotřební složku ani moc nejde ta je celkem v pořádku. Proč ale máme takové rozdíly v rozpočítání základní složky ve zdánlivě stejných bytech to nám "srozumitelně" nechce rozúčtovatel vysvětlit. Jde o to, že ve spodním bytě, kde se nachází svislé potrubí od podlahy až ke stropu, započítáno 10.922 GJ na plochu, 13.08 GJ na pevné vyzařovací plochy a spotřební složka 22.753 GJ. Zatím co v horním patře téměř bez trubek byla 10.922 GJ na plochu(stejná plocha bytu), 2.56GJ na pevné vyzařovací plochy a spotřební složka 18.316 GJ.Prý si vlastník ve spodním patře dopřával teplo nad limit!!Jak se mu to moho podařit, když v domě je instalovaná termoregulační soustava s nastavenýma hlavicema na radiátorech údajně od výrobce?Nejsem zrovna z oboru ale na první pohled je jasný dost veliký rozdíl ve spotřebě a hlavně v započítání pevných vyzařovacích ploch.Když ve spodním patře tak moc topí trubky proč nezavřely ventily na radiátorech a nezmenšila se tím spotřební složka??Je mi celkem jasné,že se byty ve spodních patrech vytápí stoupačkou rozvodu ústředního topení na které není měřená spotřeba.Předpokádali jsme že o to bude menší náměr na indikátorech.Je možno někde sehnat předpis nebo prováděcí vyhlášku právě na pevné vyzařovací plochy? Nebo musíme slepě věřit, že je vše v pořádku. Nezapočítat tyto plochy vůbec bude zase nefér k těm co bydlí výše.Děkuji za odpověď. Za SVJ šmat
Odpověď na otázku
Pro započítávání pevných vyzařovacích ploch při rozúčtování nákladů na vytápění neexistuje žádný předpis, ba ani žádný obecně platný předpis se o takovéto metodě nezmiňuje. V každém případě ale nelze o položku PVP zkracovat základní složku nákladů na vytápění. Položka PVP může být účtována jen v rámci spotřební složky nákladů. Doporučujeme vám, aby vaše SVJ trvalo na svém právu a právu konečných spotřebitelů a ve smyslu vyhlášky 372/2001 Sb.(zejména § 7, odst.2 a 3 )žádalo od rozúčtovatele jednoznačné objasnění a zdůvodnění zápočtu „PVP “ a případně tuto věc i smluvně zakotvilo , a to zejména z toho důvodu, že zápočet „PVP“ v místnostech s otopným tělesem nemá jednoznačnou oporu v právním předpisu. Jiná situace by však byla, pokud by se jednalo o místnosti bez otopného tělesa, což je popsáno v příloze č.1 vyhlášky č.372/2001 , části A 2b)., kdy vertikální i horizontální rozvody zvyšují koeficienty pro stanovení započitatelné plochy stanovené dle počtu stěn o hodnotu navýšení: n= 5S/A, kde n je navýšení, S je povrch potrubí (m2), A je započitatelná podlahová plocha místnosti (m2), přičemž výsledný koeficient včetně navýšení nemůže být větší než 1. I v tom případě má však majitel domu – SVJ – jako subjekt zodpovědný za vyúčtování dle citované vyhlášky právo znát, jaké přepočtové koeficienty použil rozúčtovatel při výpočtu – viz §7(2g) vyhlášky.K problému termoregulačních ventilů na otopných tělesech:Termostatickou regulační hlavici může každý uživatel nastavit na jinou zvolenou teplotu místnosti v poměrně velkém rozsahu, obvykle od 7oC do 28oC. Při nastavení hlavice na teplotu nižší než cca 18oC bude přívod topné vody do tělesa prakticky trvale zastaven, protože přestupy tepla ze sousedních bytů nedovolí, aby vnitřní teplota v bytě klesla pod tuto mez. Na druhé straně bude ve většině případů obtížné dosáhnout teploty 28oC, protože domovní regulace nemívá tak velkou rezervu v teplotě topné vody. Ale v rozsahu cca 18-25oC lze teplotu volit pouhým otočením termostatické hlavice. Z toho ovšem plyne, že uživatel bytu, který má v místnostech 25oC spotřebuje nejméně o 45% více tepla, než uživatel stejného bytu, kterému postačí 18oC.