Rozúčtování v administrativní budově
Dobrý den, vím, že se zde zabýváte dotazy týkajících se rozúčtování nákladů v bytových domech, které řeší patřičné vyhlášky.I přesto bych Vás chtěl požádat o názor k rozúčtování tepla, respektive teplé vody v komerčních nemovitostech (kancelářská budova). Je mi zřejmé, že toto žádná z vyhlášek neupravuje, ale zajímal by mě názor na fakturované náklady ze strany dodavatele tepla.Teplo pro vytápění i ohřev je pro naší kancelářskou budovu zajišťováno z výměníkové stanice. Na tuto výměníkovou stanici je napojen ještě jeden odběratel (další kancelářská budova). Teplo má každý odběratel měřeno svým patním měřičem. Teplo pro ohřev je však měřeno společným měřidlem a dle sdělení dodavatele je rozpočítáváno na odběratele podle poměru spotřeby (m3) ohřáté vody, která je ohřáta (viz.dále). Ve faktuře je poté tato položka dělena na spotřebu TUV ZS a TUV SS. Na výměníkové stanici je fakturační vodoměr, který měří vodu pro ohřev celkem (pro oba odběratele). Naše kancelářská budova svůj vlastní vodoměr pro spotřebu teplé vody nemá. Druhý odběratel vodoměr má. Tzn. dodavatel od fakturačního vodoměru odečte spotřebu druhého odběratele (podle jejich vodoměru) a zbytek SV TUV (samotné vody pro ohřev) je vyfakturován nám. Vyhláška 194/2007 Sb. hovoří o měrném ukazateli spotřeby tepelné energie na přípravu teplé vody a hovoří o hodnotě 0,30 (respektive 0,35) GJ/m3. Chápu, že vyhláška byla připravena pro bytové domy.Zajímalo by mě však, zda je v pořádku, že dle fakturace dodavatele, je měrná spotřeba někde na hodnotě 0,70-2,70 GJ na ohřev 1m3 vody(dle konkrétního měsíce). Tzn. dle faktury např. za ohřev 9m3 vody nám bylo naúčtováno 24,11 GJ tepla potřebného pro ohřev.Je toto způsobeno nízkým odběrem teplé vody v kancelářské budově (měsíčně mezi 8 - max. 45 m3)? Celkově pak kubík teplé vody vychází v této kancelářské budově za rok 2016 na částku 647 Kč (571 Kč ohřev + 76 Kč samotná voda) s DPH. Vzhledem k tomu, že se fakturovaný náklad poté rozpočítává na jednotlivé nájemce kancelářské budovy, tak mám strach, zda nemůže být napadnutelná právě vysoká měrná spotřeba a tím pádem vysoká cena za m3 teplé vody? Mezi nájemce sice vodu rozpočítáváme dle osob, ale v případě, že by se některý nájemce zajímal o cenu kubíku teplé vody, tak mu samozřejmě vyhovíme. Pokud je to možné, chtěl bych poprosit o nějaké doporučení semináře či společnosti, která by se mohla zabývat metodikou rozúčtování v nebytových (komerčních) prostorech, respektive někoho s kým by se daly konzultovat určité věci týkající se nastavení, co možná nejspravedlivějšího rozúčtování mezi nájemce. Potřeboval bych znát názor, zda je v každém případě opravdu směrodatné pouze to, co si dá vlastník nemovitosti s nájemcem kancelářských prostor (skladů) do smlouvy a v případě, kdy nájemce toto podepíše a souhlasí s tímto rozúčtováním, tak již poté nemá možnost toto napadat a odvolávat se na jakoukoliv vyhlášku či zákon. Děkuji moc
Odpověď na otázku
Příprava a měření tj. měření studené vody na vstupu do ohříváku a množství tepla pro ohřev teplé vody jsou pojednávány v § 7 odst.. 2 a odst.3 vyhlášky 194/2007 Sb. Potřebu tepla pro ohřev teplé vody výrazně ovlivní délka a stav izolace potrubí teplé vody. Je tedy nutno provést kontrolu potrubí teplé vody a to jak na přívodech do jednotlivých objektů tak i v jednotlivých objektech. Povinnost uvést tato zařízení do řádného stavu je na vlastnících příslušných zařízení. Teprve po snížení tepelných ztrát na potrubí teplé vody lze ve spolupráci s vlastníkem výměníkové stanice řešit způsob určení množství teplé vody pro jednotlivé objekty.Měrné ukazatele uvedené v příloze vyhlášky 194/2007 Sb. nelze použít, neboť se vztahují pouze na nové budovy nebo budovy, u nichž byla po 1 lednu 2002 provedena změna mající vliv na všechny tepelně technické vlastnosti budovy.Rozúčtování nákladů na dodávky tepla a teplé vody pro nebytové objekty nejsou v současné době upravovány specializovaným obecně platným předpisem. Bude tedy platit to, co si dodavatel a odběratel vzájemně smluvně dohodnou.