volba koeficientů
ostatni
Jako správce bytového fondu provádíme i rozúčtování topných nákladů. Spotřební složku nákladů na vytápění rozúčtováváme dle výkonu otopného tělesa, přestupu tepla z OT na indikátor a polohy bytu, jenž vychází z výpočtu tep. ztrát a následného přiřazení koeficientu. Obdrželi jsme reklamaci na rozúčtování od vlastníka jedné bytové jednotky, kde jsou nainstalovány dvoučidlové EITN typu METRA 10.5. Stěžovatel napadá rozúčtování tepla s argumentací, že funkce ITN je řešena na bázi přímého kontaktu mezi dvěma články radiátoru, a proto spotřeba tepla není nijak ovlivněna počtem článků jednotlivých radiátorů. V tomto domě mají všechny bytové jednotky stejný vytápěný prostor, k čemuž stěžovatel uvádí, že otopná tělesa zajišťují dle platných norem příslušnou tepelnou pohodu, aniž by tím byl ovlivněn způsob měření tepla, a že výhřevná plocha těles a jejich tepelný výkon zajišťují stejné podmínky pro každý byt. Takovou výpočtovou metodou údajně zvýhodňujeme uživatele s vysokou spotřebou tepla. Vyhláška č. 372/2001 Sb. ani čSN 835 neuvádí přesný postup při zohlednění polohy bytu. Zajímá mě Váš názor na daný problém a zároveň se chci zeptat, jestli existuje jiný právní předpis než výše uvedené, jenž by řešily problematiku zohlednění polohy bytu při rozúčtování náladů na vytápění. Děkuji za odpověď. Olšovský
Odpověď na otázku
Pane Olšovský!Podle vašeho popisu provádíte rozúčtování pravděpodobně správně. Stěžovatel se mýlí: počet článků se projeví ve výkonovém koeficientu, kterým násobíte zjištěný náměr (dle čSN EN 835). Jiný obecně platný předpis než ty které ve svém dotazu uvádíte v čR neexistuje.