Dolní hranice průměrných nákladů na ÚT

Základní princip takového rozdělení nákladů je popsán vyhláškou 269/2015 Sb., konkrétně ustanovení §5, odst (6):Dojde-li ke změně příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období a jsou-li provedeny odečty měřidla podle zákona o metrologii, zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo instalovaného vodoměru k termínu změny příjemce služeb, poskytovatel služeb rozdělía) základní složku nákladů na vytápění v poměru počtu dnů vytápění bytu nebo nebytového prostoru před a po termínu změny příjemce služeb,b) spotřební složku nákladů na vytápění v poměru součtů zjištěných přepočtených náměrů instalovaných měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění,Současně ovšem také platí ustanovení zákona 67/2013 Sb, §6, odst. (3):Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemce služeb s měřením nebo zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. V případě překročení přípustných rozdílů musí být provedena úprava výpočtové metody.A dále ustanovení vyhlášky 269/2015 Sb., §3, odst. (2):Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemců služeb, kde jsou instalována měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v zúčtovací jednotce hodnotu o 20 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody u příjemců služeb, u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice. U ostatních příjemců služeb se vychází pouze z náměrů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění.Jak ustanovení zákona 67/2013 Sb, §6, odst. (3), tak i ustanovení vyhlášky 269/2015 Sb., §3, odst. (2) hovoří o příjemci služeb. Tím je podle zákona 67/2013 Sb, §6, písm. (b) nájemce bytu, nebo vlastník jednotky. Je tedy zjevné, že příjemcem služeb je každý, kdo spotřebitelskou jednotku (obvykle byt) v průběhu zúčtovacího období užíval (obýval).Z toho vyplývá, že Vámi uváděný postup je správný – ke korekci došlo pouze u toho příjemce služeb (nájemníka), u kterého došlo k překročení limitů.