Jak rozúčtovat teplo v nebytových prostorách – konkrétní situace

  1. ARTAV
  2. Jak rozúčtovat teplo v nebytových prostorách – konkrétní situace
legislativa

Text otázky

Dobrý den, Aktuálně tvořím rozúčtování tepla v bytovém domě, kde je i jedna provozovna typu restaurace/hospoda. K tomuto bych měl několik dotazů. V bytovém domě je celkem 19 bytů a zmíněná hospoda. Podle legislativy násobím plochu provozovny koeficientem 1,4. Pokud je celková plocha všech bytových i nebytových jednotek řekněme 1000 m2, a plocha provozovny je 50m2, znamená to pro mě, že započítatelnou plochu provozovny budu mítv tomto případě 70m2. Navýším o tento příbytek i celkovou plochu - čili celková plocha bude 1020m2? Dále - v hospodě se nachází i toalety, které nemají otopné těleso. Znamená to pro mě, že se můžu řídit podle vyhlášky 269/2015 Sb., Přílohou 1, A. Koeficienty pro stanovení započitatelné plochy podlahové plochy 1. písmenem a,? "Koeficienty podle tabulky se použijí i pro místnosti s obdobným způsobem využívání? Popřípadě se pro tyto místnosti musí použít koeficient podle bodu 2. místnost bytů a nebytových prostorů, ... ? Z logiky využití těchto toalet bych vnímal, že se jedná o součást provozovny. Nicméně místnost nemá otopná tělesa, tudiž se mám řídit bodem 2 této přílohy? Předem děkuji za odpověďi.

Odpověď na otázku

Správný postup je následující:

Vydefinujte si plochu restaurace – místnosti, kde jsou otopná tělesa. Tuto plochu násobte koeficientem dle přílohy vyhlášky, bod A.1

Vydefinujte si plochu restaurace – místnosti, kde nejsou otopná tělesa. Tuto plochu násobte koeficientem dle přílohy vyhlášky, bod A.2

Součet obou ploch je přepočtená plocha restaurace, která vstupuje do rozúčtování místo plochy skutečné.