Minimální vnitřní teploty a rozúčtování

  1. ARTAV
  2. Minimální vnitřní teploty a rozúčtování
ostatni

Text otázky

V panelovém domě z r.1974 bylo našemu společenství vlastníků provedeno firmou ISTA Praha v letech 2003až2004 rozúčtování nákladů v části spotřební položky v rozmezí +- 40% od průměru. Někdo z vlastníků obdržel poměrně vysoké částky za úspory, jiní vysoké částky dopláceli. Upozorňuji, že už v r.2003 jsme měli radiátory opatřené poměrovými měřidly a termoventily se zablokovaným nastavením na č.2, tedy min.na 18st.C. Za rok 2005 nám však bylo účtováno jinak: Max. možné úspory mohly dosáhnout pouze k hranici 18st.C, tedy zhruba -12% a +40% od průměru, se zdůvodněním, že 18st.C je teplota tepelné stability domu. Nastala situace, že lidé, kteří ušetřili, např. -40% od průměru, museli peníze doplácet, což se jim nelíbí. Někteří jsou toho názoru, že uplatnění tepelné stability domu ve výpočtu v kombinaci s omezením min. teploty termoregulační hlavicí na 18st.C, tedy na tepelnou stabilitu, znamená pro ně vlastně dvojitou korekci a nemohou pak pronikavěji ušetřit. Prosím o sdělení, zda je tento názor správný, zda je poslední výpočet proveden správně / tedy nastavení ventilů na 18st. jako minimum a současné uplatnění tepelné stability domu zohledněné při rozúčtování/ a zda nedochází k poškození těch, kteří chtějí pronikavě šetřit, popř. těch, kteří se zvýšenými výdaji podílejí na vytápění domu a teplo jim uniká do bytů, kde se netopí. Další dotaz se týká projektované teploty: byla stanovena projektem v obytných místnostech na 20st.C. Jak jí máme rozumět? Je to snad teplota, na níž je třeba vytápět nebo minimálně dosažitelná. člen samosprávy nutí vlastníky právě do těchto projektovaných teplot a tvrdě je vyžaduje. Jaké jsou vlastně teploty tepelné pohody určené hygienikem? Je-li projektovaná teplota v místnosti sušárny v suterénu 30st.C, má se tato místnost takto trvale vytápět? Na jakou teplotu by se měly vytápět společné prostory v panelových domech? Děkuji za odpovědi a ujišťuji Vás, že nám moc, opravdu moc pomohou zorientovat se v dané nelehké problematice na schůzi společenství, kterou máme 18.1. S pozdravem V.Strážnický

Odpověď na otázku

Především je nutno uvést, že pomocí indikátorů není prováděno měření tepla , ale pouze jeho registrace a to ještě pouze na jednom z několika zdrojů dodávajících teplo do místnosti. Vedle radiátoru jsou to ještě stoupačky a vnitřní konstrukce domu, která umožňuje vyrovnávání teplot v různých částech domu. Pokud se jedná o objekt z roku 1974, tedy z doby kdy vsendvičových panelech byla pouze 6 cm izolaci a tento dům není dodatečně zaizolován, ani provedena výměna oken, pak je teplota tepelné stability 18°C majitelem domu správně zvolena, a nemusí být pod tuto hranici provedeno žádné vyúčtování nákladů. Vyúčtování pod tuto hranici by mohlo zavdat příčinu k porušení §689 občanského zákoníku a k naplnění § 451 až 454 to je ke zvýhodnění vyúčtováním části uživatelů bytů. Pokud je vyúčtováno na 18°C a uživatel bytu s tím nesouhlasí, doporučujeme, aby byl do prostoru jeho bytu instalován registrační teploměr s vlhkoměrem a tím objektivně prokázat jakou teplotu tazatel v bytě má.§ 4 odst. 4 vyhlášky č. 372/2001 Sb. je nutné dočíst i v druhé polovině a na tomto základě je nutné provést opatření a úpravu ve výpočtu a to především dle §3 odst.9, kdy nelze provádět útlum vytápění pod teplotu tepelné stability objektu a proto nižší teplotu v místnostech ani nepřicházejí v úvahu. Na podporu tohoto stanoviska uvádíme i citaci z vyjádření Státní energetické inspekce pro Středočeský kraj ze dne 17.7.2006, kdy její ředitel Ing.Maďar píše: „Odchylka v rozsahu 0 až 40 % není pro všechny objekty stejná a musí být pro objekt stanovena na hodnotě, která odpovídá minimálně teplotě zaručující tepelnou stabilitu objektu v souladu s §3 vyhlášky č.152/2001 Sb. A §689 občanského zákoníku, podle kterého je každý uživatel bytu povinen odebírat službu řádně, tj. v daném případě tak, aby nedošlo k porušení tepelné stability domu. Vnitřní minimální teplota zajišťující tepelnou stabilitu se v praxi pohybuje na úrovni 16 až 18 °C. Proto by maximální odchylka -40 % měla být akceptována pouze v nezbytných a odůvodněných případech, např. u neobsazených bytů či nebytových prostorů.“ K otázce projektované teploty lze sdělit následující: Projektem je stanovena na základě normy a přílohy vyhlášky č. 291/2001 Sb. dle charakteru místnosti a jejího užívání vnitřní průměrná teplota a vlhkost v místnosti, a na to je dle tepelné ztráty dimenzován výkon instalováného otopného tělesa. Prakticky je to minimální teplota na jakou je možno vytopit danou místnost při výpočtové venkovní teplotě (pro Prahu je to -12st.C) Vyhláška č. 152/2001 Sb.§3 odst. 10 zvyšuje vnitřní teplotu dle počtu vnějších zdí a to o 1 až 2°C. To znamená, že pokud máme například obývací pokoj s jednou vnější stěnou pak je stanovená vnitřní teplota 20 °C +1°C=21 °C. Dále vyhláška připouští maximální možnost vytápění o 2°C více ( §3 odst.12) nežli je v našem případě stanoveno 21°C. To znamená, že majitel domu je odpovědný za to, že v dané místnosti bude maximálně 21°C+2°C=23°C. To znamená že i na horní straně by měly být termostatické ventily blokovány. Tazatel se zřejmě mylně domnívá, že sušárny jsou v objektu projektovány na 30 °C. V bytových domech je nejvyšší předepsaná teplota 24°C, a to pouze v koupelnách.

Menu