Nefunkční vodoměry a majitel bytu v zahraničí
Při ročním vyúčtování letos v květnu se zjistilo, že spotřeba teplé vody u bytů a na patě domu je podstatně vyšší (cca 1000m3 rozdíl)a že byly zřejmě nefukční některé vodoměry v bytem. Nebudou se však reklamovat, musela by se testovat funkčnost a to je prý drahé. Dle správce domu sespotřeba teplé vody bude počítat podle obytné plochy bytu (toto je prý dané Vyhláškou). Na jiném řešení se vlastníci bytů nedohodli. Jelikož já jsem v minulém roce v bytě nebydlel (dostal jsem pracovní nabídku mimo čR), spotřebovali jsem pouze 3 kubíky teplé vody během dovolené ale budu muset zaplatit spotřebu vody průměrem podle plochy bytu za celý rok 2010 (asi 13tis.Kč místo přeplatku 5000Kč) a to bude nesrovnatelně vyšší částka než zaplatit za svou skutečnou spotřebu vody za rok 2010.Navíc mohu prokázat nájemní smlouvu i vyúčtování u jiného bytu kde jsem pobýval.Pokud nezaplatím bude Společenství po mě peníze vymáhat. Tuto situaci jsem však nezavinil. konzultace s právníky nikam moc nevede, každý má jiný názor, jeden že společenství musíme platit, jiný že v příp.že by nás soudili, spor vyhraji. Moc děkuji za odpověd
Odpověď na otázku
Rozúčtování nákladů na poskytování teplé vody řeší vyhláška č.372/2001 Sb., přičemž se zvlášť rozúčtovávají náklady na teplo a na vodu. Náklad na teplo je dále dělen na složku základní, která činí 30 %, a která se stanovuje podle velikosti podlahové plochy bytu a na složku spotřební, která se stanovuje podle náměru bytových vodoměrů na teplou vodu. Vašeho dotazu není zřejmé, na základě jakých podkladů byl zjištěn uvedený rozdíl (cca 1.000 m3) a také neuvádíte, jakou procentickou odchylku tento rozdíl představuje.Obecně platí, že při větších procentických odchylkách anebo při značném počtu nefunkčních měřidel (bytových vodoměrů) se postupuje podle jiného kriteria, než jsou náměry bytových vodoměrů na teplou vodu. V případě menší četnosti výskytu vadných vodoměrů, použije se průměrný údaj za poslední dvě měřená období (§6, odst.4). O změně kritéria však rozhoduje vždy vlastník objektu, nikoli jeho správce. Nastane-li taková potřeba, pak se spotřební složka nákladů na teplou vodu rozděluje nikoliv podle „obytné plochy bytu“, jak uvádíte, ale buď podle průměrného počtu osob, které byt v zúčtovacím období obývaly, nebo podle velikosti podlahové plochy bytu (§5, odst. 6).Rozhodne-li se vlastník k takovému postupu, pak skutečnost, že byt nebyl delší dobu obýván a že spotřeba teplé vody byla minimální, nemá na stanovení výše nákladů žádný vliv.