rozúčtování

  1. ARTAV
  2. rozúčtování
legislativa

Text otázky

Dobrý den, bydlíme v bytovém domku kde je 6 bytů, půl domu jsou kanceláře majtele. Celková plocha domu je čtyřistadvacet m2, náš (podkrovní) byt je šedesát m2. Přišlo nám vyúčtování za plyn s nedoplatkem devatenáct tisíc. My v zimě vůbec netopili. Celková spotřeba a cena plynu byla za sto-třicet-osm-tísc. Údajně se cena plynu rozpočítala podle podlahové plochy. Prý to paní správcová počítala vysloveně cena za plyn/m2, a pak kolik to vychází na konkrétní byt. V celém domě je jeden plyn. kotel. Je možné to takto počítat, neměl by být každý byt osázený měřiči? Bere se i u podkrovního bytu celková podlahová plocha? Jaktože když je každý rok stejná spotřeba, nám majtelka nenastavila vyšší zálohy?

Odpověď na otázku

Pokud je v objektu 6 bytů, pak se jedná o „dům s byty“ ve smyslu zákona 67/2013 Sb. a vyhlášky 269/2015 Sb.

Podle ustanovení zákona 406/2000 Sb. má být takový objekt osezen měřiči tepla nebo indikátory na radiátorech a rozúčtování nákladů na vytápění má být prováděno stanoveným postupem podle zákona 67/2013 Sb. a vyhlášky 269/2015 Sb. – tedy nikoliv podle podlahové plochy.

Uvedená legislativa (vyhláška 269/2015 Sb.) řeší i korekci podlahové plochy a přepočet na tzv. „započitatelnou podlahovou plochu“ v závislostech na výši stropu, způsobu užívání, na korekci rozdílné energetické náročnosti místností atd.