Rozúčtování nákladů na ÚT ; ohřev TV
legislativa
Dobrý den , SVJ dostalo rozúčtování nákladů na ÚT;ohřevTV a SV za období 1.1.-31.12. 2021. Po rozboru předaných dokumentů z jednotlivých bytů ,jsme dospěli určitým poznatkům . ProfiTherm .cz ,která nám výpočty provádí . Odečtené jednotky naměřené z indikátoru Siemens WHE-520-D10 z radiátorů. Sjednotil korekci dle vyhlášky č 269/2015 Sb o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. Původní naměřené jednotky bytů byly 0,935; 0,613; 0,001; 0,167; 0,257; 1,070; po korekci mají všechny byty 1,020 a 1,567 dílků naměřené spotřeby . U některých bytů je použit cyklus =2 a cyklus =3. Provedli jsme zateplení 24 jednotek bytů , abychom ušetřili na dodané topení. Určitá část nájemníků mají dle zjištění raději teplotu v bytě , kolem 18-21°C , druhá část teplotu vyšší 21°C-24°C. Předané hodnoty: Náklad na UT -188366,75 Kč Spotřeba 325,000GJ Jednotková cena 579,59Kč/GJ Základní složka 30%-56510,03 Kč Cena jednotky -46,72 Kč Spotřební složka 70%-131856,76 Kč Cena odečtené jednotky -4021,80 Kč Suma odečtených jednotek 32,79 Díl Suma jednotek za objekt 1209,5 m2 Jednotky uživatele 52,70m2 Náš dotaz je : Jakým matematickým vzorcem se propočet naměřených jednotek dostane na stejnou hodnotu 1,020 dílů co to je cyklus 2 a 3 . Ps: Jak se má chovat nájemník bytu ohledně topení , aby mu částka na topení nebyla přepočtena korekcí a navýšena cca o 1090 Kč . Děkuji za podané informace .
Odpověď na otázku
Ve Vašem dotazu píšete, že jste zateplili 24 bytových jednotek. Předpokládám, že jste nezateplovali jednotlivé byty, ale dům jako celek. Čím lépe je zateplený plášť domu (fasády a střecha), tím méně tepla je potřeba na vytápění. Tím víc se ale projeví, že ústředním vytápěním se vytápí dům jako celek, bez ohledu na to, jak jsou nastavené teploty na termostatických hlavicích v jednotlivých místnostech domu. Termostatická hlavice reguluje přívod topného media pouze do příslušného otopného tělesa, nemůže však omezit přívod tepla prostupem stavebními konstrukcemi z ostatních částí domu.
Teplo má tu vlastnost, že se nekontrolovatelně šíří každým hmotným prostředím, ať jde o vzduch, pevnou látku nebo kapalinu. Postupuje vždy z teplejší části do méně teplé a snaží se dosáhnout toho, aby se teploty vyrovnávaly na stejnou hodnotu. Tuto jeho základní vlastnost neumíme ovlivnit. Jakoukoli tepelnou izolací jeho postup šíření omezíme, zpomalíme, ale nezastavíme.
Dokonalou izolací je pouze vakuum.
Zateplují se obálky či pláště domů, ale nepoužívá se žádná tepelná izolace v mezibytových příčkách a stropech. V těchto stavebních konstrukcích se dává přednost zvukové a otřesové izolaci. Pro materiály těchto izolací jsou žádoucí zcela odlišné vlastnosti než pro izolace tepelné.
Proto stačí jeden stupeň rozdílu vnitřních teplot v sousedních bytech a teplo prostupuje z teplejšího bytu do méně teplého. Když uživatel jednoho bytu uzavře přívod topné vody do otopných těles, nebude v jeho bytě zima, ale teplota jen o několik málo stupňů nižší, než v sousedních bytech. Obvyklý rozdíl teplot je jeden nebo dva stupně, u starších domů to mohou být i tři stupně.
Aby se omezil vliv těchto nežádoucích toků tepla (tzv. „krádeží tepla“), byl v českých předpisech od roku 2015 zaveden tzv. dolní limit pro výši nákladů na vytápění a to 80% průměrných nákladů na vytápění, vztažených na 1m2 započitatelné podlahové plochy (dále ZPP). To přibližně odpovídá poměrné spotřebě tepla, potřebné pro vytápění bytu s uzavřenými přívody do otopných těles, při rozdílu 3K (tří stupňů) proti ostatním bytům v domě.
Pokud při základním rozúčtování, kdy se rozdělí základní složka nákladů (ZS) podle ZPP a SS (spotřební složka) podle odečtených a přepočtených dílků, dojde k tomu, že celkové náklady na vytápění některých bytových nebo nebytových jednotek budou nižší než výše uvedený dolní limit (80%), stanoví poskytovatel služeb těmto příjemcům služeb (vlastníkovi nebo uživateli jednotky) celkový náklad na vytápění ve výši 80% průměrného nákladu na 1 m2 ZPP. Potom se všechny takto stanovené náklady odečtou od původního celkového nákladu na vytápění ZJ (zúčtovací jednotky) a zbytek se rozúčtuje původním postupem mezi ostatní příjemce služeb. Dojde-li znovu k tomu, že u některých jednotek vyjde celkový nálad nižší, než 80% původního celkového nákladu, celý postup se opakuje podle začátku tohoto odstavce.
Takto je v současných předpisech stanovený postup pro rozúčtování, je však v kontrastu se stanovením spotřební složky nákladů na vytápění ve výši 70% celkových nákladů. Vysoký podíl spotřební složky způsobí, že větší počet bytů pak platí stejnou částku na 1m2 ZPP danou dolním limitem.
(Ve Vašem případě celkové náklady na vytápění 188 367 Kč dělíme celkovou ZPP domu 1209,50 m2 dostaneme průměrný náklad 155,72 Kč/m2, z toho 80% = 124,59 Kč/m2, pro Váš byt, 52,70m2, je to 6 566 Kč.
Jak se rozúčtovatel k této částce dostane čarováním s přidáváním dílků už není důležité.)
Hlavní chybou Vašeho rozúčtování je příliš vysoký podíl spotřební složky nákladů. (70 %)
Pokud by ZS nákladů byla 80% a SS jen 20% byla by výše nákladů pro jednotlivé příjemce služeb rozdělena podle toho, jak který příjemce služeb více či méně šetřil teplem a ke stejným částkám u různých bytů by docházelo jen náhodně. A žádný limit by nebyl nutný, žádné dílky by se nemusely přidávat. Toto však současně platné předpisy v ČR dosud neumožňují. (Např. na Slovensku je standardem ZS ve výši 60 % nákladů.)
Dle českých předpisů ZS nákladů může být nanejvýš 50%. Doporučujeme se takového dělení nákladů držet, tedy 50:50.
Vyhláška 194/2007 Sb., která stanoví pravidla pro vytápění, určuje dodržování teplot předepsaných pro jednotlivé prostory v projektu budovy. Pro obytné místnosti je to teplota 20st.C, s možností překročení maximálně o dva stupně. Uživatelům bytů je možno doporučit, aby si pořídili pokojové teploměry a nastavením termostatických hlavic udržovali teploty vnitřního vzduchu v místnostech pokud možno v rozmezí 20-22 st.C s případným nočním poklesem o 2-3 stupně.
-japo-