spravedlivé rozúčtování
legislativa
Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda existuje obvyklé řešení při rozúčtování. V našem případě máme byt v domě, ve kterém je umístěno 6 bytových jednotek ve třech nadzemních podlažích. Druhé NP bylo vystavěno na stávající dům v minulém roce. V1NP a 2NP jsou v každém patře 2 byly. Tyto 4 bytové jednotky jsou napojeny na společný plynový kotel. Náš byt je spolu s druhým bytem umístěn ve 3NP a máme svůj elektrokotel s podlahovým vytápěním. Nyní po nás chtějí doplatek za vytápění domovním plynovým kotlem, jehož dodávky tepla nečerpáme. Na základě vyhlášky chtějí na základě rozpočtu pomocí m2 doplatek i po nás. Nepřijde nám to spravedlivé, náš byt vybudovaný v místech původní půdy spodnímu bytu z tepelného hlediska spíše prospěl než uškodil. Žádný prostřední byt v domě není. Maximálně vertikálně by byl prostřední 2NP. Není pro takovýto případ precedens? Děkuji Vám velmi předem za odpověd, s pozdravem a práním všeho dobrého Marcela Zambojová
Odpověď na otázku
Předně je třeba konstatovat, že způsob rozúčtování tepla měl být v tomto případě dohodnut předem ve smlouvě o výstavbě. Zřejmě se tak nestalo, doporučuji proto tak učinit dodatečně. V případě, že shoda nebude nalezena, bude nutné se obrátit na soud, který jediný může vydat závazné stanovisko.
Na základě formulace dotazu předpokládám, že se požadavek na doplatek za vytápění domovním plynovým kotlem, jehož dodávky tepla ale nečerpáte, opírá o ustanovení odstavce 2, § 5 vyhlášky č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (dále jen vyhláška), tzn., že je na dvě nové bytové jednotky nahlíženo jako na byty odpojené od vnitřního rozvodu vytápění. Domnívám se, že tento postup nelze v tomto konkrétním případě. Opírám se o ustanovení § 2, písm. a) vyhlášky, podle kterého se pro účely této vyhlášky zúčtovací jednotkou rozumí dům nebo jeho část, popřípadě domy nebo jejich části, které mají jedno společné, technologicky propojené odběrné tepelné zařízení a společné měření nebo stanovení množství tepla, nákladů na teplo na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody a vytápěním a dále podle § 2, písm. b) vyhlášky, podle kterého vytápěním není vytápění bytů a nebytových prostorů prostřednictvím samostatných etážových okruhů zásobovaných teplem z vlastních zdrojů tepla, používajících různé druhy paliv nebo elektřinu, ani vytápění prostřednictvím uzavřených okruhů, do nichž se dodává a měří teplo na základě smlouvy dodavatele přímo s příjemcem služeb.
Aplikace ustanovení odstavce 2, § 5 vyhlášky č. 269/2015 Sb. , je myšlena pro byty, které se „dodatečně“ odpojují od ústředního vytápění.
Vzhledem k Vámi uvedeným skutečnostem se proto kloním k názoru, že pokud nebylo ujednáno předem, může být požadavek na úhradu základní složky neoprávněný. V tomto okamžiku nemám informace o tom, že by soudy v podobné záležitosti již rozhodovaly, je tudíž obtížné předjímat závěr soudu a doporučuji proto dohodu vlastníků na způsobu rozúčtování.