Stanovení korekcí pro výpočet úhrady ÚT

  1. ARTAV
  2. Stanovení korekcí pro výpočet úhrady ÚT
ostatni

Text otázky

Věc: vyhl. 372/2001 Sb – vyúčtování vytápěníObracím se na Vás s dotazem jak by měl být správně řešen způsob rozúčtování spotřeby teplav bytech o stejné velikosti (je to věžový dům o 61 bytech)1) v bytech 3+1 celkem 22 bytů (2x11bytů nad sebou)- ve dvaceti bytech bylo odečteno na indikátorech od 300 do 1730 dílků a ve dvou případech 1x 2950 dílků a 1x 5080 dílků2) v bytech 2+1 celkem 24 bytů (2x12 bytů nad sebou) ve dvaceti bytech bylo odečteno na indikátorech od 250 do 1100dílků a v třech případech 2x1500, 1x3300 a 1x6250dílků3) v bytech 1+1 celkem 11 bytů a mají jenom jednu venkovní stranu a jsou nad sebou bylo odečteno na indikátorech od 100 do 817 dílků a ve třech případech 1x 1200, 1x1490 a 1x16204) byty 2+1 celkem 4 (2 pod byt. 3+1 a 2 nad byt. 3+1) na indikátorech odečteno 1x 3053, 1x 75, 1x 1163 a 1x 433 dílkůV každém bodě jsou uvedené byty, které mají stejné podlahové plochy pro vytápění, navíc v roce 2007 byla provedena kompletní výměna oken a venkovní izolace obvodu domu včetně střechy. Je také pravda, že došlo ke snížení výroby tepla v kotelně (plynová kotelna na střeše domu) z 1385 GJ v roce 2006 na 813 GJ v roce 2009. Přesto se domnívám, že do stanoveníkorekcí jsou do celku zahrnuty i ty extrémy ovlivňujíci celkové vyúčtování tepelné energiev bytech, např. v bytě kde bylo odečteno 5080 dílků bylo po korekci zahrnuto 1560 dílkůa v bytě s odečtem 1730 dílků byla korekce nulová, tzn., že nájemník si hověl v přetopenémbytě a ten kdo měl nižší spotřebu uhradil ještě vyšší částku než ten,který měl odečet 5080 dílků v bytě (totéž v bytě s odečtem 2944 dílků byla po korekci zahrnuto 1591dílků).Obdobně je to u bytů 1+1 kdy korekce vyrovnala počet dílků ve všech 4 případech na 772,9.. dílků. Detto u bytu s odečtem 6250 dílků po korekci 1184,2.. dílků. Můj dotaz tedy zní:1) Jak by měl vypadat správný postup majitele domu v těchto extrémních případech2) Když v domě jsou různé byty 3+1, 2+1 a 1+1 nemělo by být stanovení korekcí vždypro ucelený blok bytů tzn. pro byty 3+1 a pak pro …. a nakonec z toho udělaný souhrn pro stanovení korekci v celém domě?3) Podle metodického pokynu ale i věstníku 5-2002, mělo být použito hledání příčini mimo výpočtovou metodu – jaké jsou možnosti ? 4) Neměl majitel domu po provedených odpočtech indikátorů pozvat si nájemníky s extrémními odpočty a projednat s nimi celou záležitost? (návrh na kontrolu indikátoru a v případě, že indikátor byl v pořádku, požadovat po něm úhradu kontroly indikátoru + v plném rozsahu uhradit indikovanou výší, atd.)Promiňte, že Vás tímto otravuji, ale chtěl bych tímto docílit alespoň 60% spravedlnosti při vyúčtování spotřeby vytápění.V Bohumíně 20.9.2010Egon K n o t h

Odpověď na otázku

zásady pro provádění rozúčtování nákladů na teplo jsou celkem taxativně předepsány platnou legislativou (vyhláška MMR č.372/2001 Sb.), nelze tedy spekulovat o „60% spravedlnosti“, o „vytváření ucelených bloků bytů“, atp.Co se korekcí týče, je třeba zásadně rozlišovat mezi dvěma druhy – korekcemi na polohu vytápěné místnosti (§4, odst.3) a korekcemi pro jednotlivé byty v návaznosti na požadavek §4, odst.4 citované vyhlášky. V prvním případě se jedná o kompenzaci nákladů vyvolaných méně příznivou polohou vytápěné místnosti (vyšší energetická náročnost) a stanovení této kompenzace je v pravomoci vlastníka objektu. Druhá kompenzace (dle §4, odst.4), rovněž v pravomoci vlastníka objektu, má za cíl odstranit neodůvodnitelné rozdíly v celkových nákladech na m2 započitatelné podlahové plochy od průměru dosaženého v celé zúčtovací jednotce. Tady je třeba říci, že pro stanovení dolní tolerance (průměr minus 40%) je možno vzít v potaz i ustanovení vyhlášky MPOč.194/2007 Sb. a respektovat tzv. „teplotu tepelné stability objektu“ a upravit tak dolní korekční mez v návaznosti na tepelně technické vlastnostiobjektu.