Teplo v bytě pod střechou a ještě k tomu krajovém.
ostatni
Dobrý den, bydlím v obecním bytě, který se nachází v posledním patře tedy pod střechou a zároveň se jedná o krajový byt. V zimním období je v bytě zima i přes vytápění ÚT. V rozích místností se mi dělají plísně. Další nevýhodou je to, že ostatní nájemníci ve spodních patrech, kromě mého bytu, využívají teplo z rozvodu ÚT, které je směřováno do bytů nad nimi. Poraďte mi prosím zdali mám nárok na nižší náklady na vytápění bytu nebo zda mám mít v bytě jiné měřáky tepla, případně kde je tento výpočet upraven. Domnívám se, že vzhledem k poloze bytu bych měl mít náklady na vytápění jiné než ostatní nájemníci. Děkuji za radu.
Odpověď na otázku
Odpověď na Váš dotaz je třeba rozdělit do dvou částí. Prvně je třeba zabývat se „dostatečností“ otopného systému ve Vašem bytě.Vyhláška č.194/2007 Sb. ukládá vlastníkovi objektu zabezpečit parametryvytápění podle jasně definovaných kritérií (teplota a relativní vlhkost).Jste-li toho názoru, že výkon otopné soustavy není ve Vašem bytě dostatečný,tj. že není v čase od 6.00 do 22.00 dosahována průměrná teplota nejméně 20°C a v době od 22.00 do 6.00 teplota klesá pod teplotu tepelné stabilityobjektu (cca 16 °C), pak je třeba se v této věci obrátit na vlastníkaobjektu. Otopná soustava je totiž považována za součást celého domu a kzásahům do ní je oprávněn pouze vlastník objektu.Druhá část Vašeho dotazu se týká nákladů vynaložených na vytápění, resp.jejich snížení s ohledem na polohu vytápěných místností ve Vašem bytě. Vpřípadě ústředně vytápěných bytů v zásadě legislativa požaduje, abysrovnatelné byty měly srovnatelné nálady na vytápění – to v praxi znamená,že by měly být v zásadě položeny na roveň náklady na vytápění místností sjedinou ochlazovanou stěnou (středové místnosti) s náklady na vytápěnímístností podobných Vašemu případu, tj. se dvěma či více ochlazovanýmistěnami a to ještě s přihlédnutím k intenzitě takového ochlazování. Nutnovšak bezesporu vzít v potaz i chování konkrétních uživatelů taktosrovnávaných bytů včetně jejich individuálního požadavku na tepelnou pohodu.Pro splnění tohoto požadavku se užívají tzv. polohové koeficienty vytápěnýchmístností, které lze stanovit buď metodou empirickou, nebo přímo výpočtemvelikosti tepelných ztrát. V obou případech je pak eliminován vliv polohymístnosti na konečné náklady na vytápění (jejich odlišnost by se mělaodvíjet pouze od náročnosti uživatele). Za stanovení takových koeficientů jerovněž zodpovědný vlastník objektu a proto i v tomto případě je nezbytné Vášpožadavek uplatnit u něho.