výpočet tepla dle metod.pokynu k 269/2015

  1. ARTAV
  2. výpočet tepla dle metod.pokynu k 269/2015
ostatni

Text otázky

Dobrý den,zkusila jsem si podle uvedeného příkladu v Metodickém pokynu k zákonu č. 67/2013 a k vyhlášce č.269/2015 Sb. provést vyúčtování.To znamená, že jsem nejprve vyúčtovala první skupinu bytů 1-4 včetně úpravy výpočtové metody.Ovšem druhá skupina bytů, na kterou zůstal náklad ve výši 138 400Kč, přičemž základní složka činí 55 360Kč a spotřební složka činí 83 040Kč, již nemáprůměrný náklad u základní složky 80Kč/1m2, ale jen 70,97Kč/1m2 a průměrný celkový náklad nečiní 200Kč, ale jen 177,44Kč.Rovněž minimální náklad pak již není 160Kč/m2, ale 141,95Kč a maximální náklad na 1m2 není 400Kč, ale 354,87Kč.Jak si mám vysvětlit uvedený příklad. Není zachován jednotný náklad na 1m2 z celkových nákladů . Pokud bude ve druhé korekci opět nějaký byt upravován např. na minimální hranici bude jeho 80% z nových průměrných nákladů nižších než 80% z původních průměrných nákladů. Dtto u maximální hranice. V objektu tak budou např. dva byty s minimálním nákladem , ale s jinou cenou ?? Děkuji za vysvětlení uváděné metodiky.

Odpověď na otázku

Máte pravdu, že v druhém kole rozúčtování se změní číselné hodnoty základní a spotřební složky na měrnou jednotku. Nový průměr se ale nevypočítává. Pro stanovení minimální a maximální úhrady platí původní průměr celého domu, tedy 200 Kč/m2.V prvním kole rozúčtování problémy nenastanou. V metodickém pokynu však příklad není dopočítán. Zbývajících šest bytů má průměrnou plochu 130 m2. Bude-li jen v jednom z nich registrována vyšší spotřeba, na úrovni 170-180 % průměru na m2, na ostatních pět bytů už pravděpodobně nezbude dost nákladů ani na dodržení minimální hranice úhrady. Může tedy nastat situace, že z deseti bytů bude 7-8 na minimálním limitu, jeden na maximálním limitu a 1-2 dosáhnou hodnoty mezi dolní a horní hranicí.Postup rozúčtování stanovený vyhláškou nebude možno v některých reálných případech zcela striktně dodržet čistě z matematických důvodů.

Menu