Vyúčtování 2023 – údajné přetápění, korekce
legislativa
Dobrý den, Letos jsem se poprvé dostala k záludnosti ve vyúčtování ohledně nadlimitní spotřeby. Když jsem viděla korekci, která mi ještě zvýšila nedoplatek byla jsem v šoku a pak ještě více, když jsem si tedy přečetla zákon, který toto umožňuje. Mám byt pod střechou a topím na 3 nebo 4. Výjimečně na 5. Pokud bych topila méně, měla bych "syrový vzduch" a plíseň. Vím to, protože jsem kdysi zkoušela šetřit teplem, ale výsledek byl, že jsem musela neustále stříkat stěny savem. Od té doby co topím jak popisuji, plíseň není. Obvykle mám na teploměru v topné sezoně 23-24 stupňů. Dům je zateplený. Celková spotřeba za poslední roky v bytě 2+1, 52 m2 je: 2019 - 2491, 2020 - 3047, 2021- 2911, 2022 - 2459, 2023 - 2700 / korigováno na 3315/. Letos vznikl problém při vyúčtování, protože v porovnání s předchozími roky se celkový objem spotřebovaného tepla všemi snížil, tedy ostatní buď přestali topit nebo topili velmi málo. Já topila pořád stejně. Ani nevím, jestli je takováto spotřeba v mém typu bytu normální, nebo jestli měřáky měří špatně. Nedoplatek je obrovský..... Jak jsem se dozvěděla, lidé v místnostech mají ještě stoupačku, která vede teplo do patra nad nimi. Já žádnou stoupačku v místnostech nemám a nemohu nic využívat ze společného tepla. Takže nejen, že mám nevýhodu rohového bytu pod střechou, ale ještě nemám ty stoupačky. To je tedy velmi nespravedlivé, protože topím šetřícím sousedům a ještě jsem za neekonomického spotřebitele a nemám ty věčně teplé stoupačky. Po rozúčtovací firmě Techem jsem chtěla vysvětlení jejich výpočtů. Odpověděli mi tak, že zkopírovali to co vidím ve vyúčtování, zbytek mě odkázali na legislativu a prý to mají správně. Napsala jsem jim, že chci konkrétní výpočty, zatím neodpověděli. Chtěla jsem se zeptat, jesti je možné se nějak úspěšně bránit této nespravedlnosti, nebo jestli lze tuto situaci řešit jinak než tím, že buď zaplatím nebo se odstěhuji do vlastního domu. Děkuji za odpověď. S pozdravem, Milada Černá
Odpověď na otázku
K samotnému rozúčtování je nejprve potřeba uvést, že neznáme detailně způsob rozúčtování služby topení v domě, ve kterém bydlíte.
Obecně lze uvést, že měření spotřeb a rozúčtování nákladů je prováděno na základě podmínek stanovených zejména zákonem č. 67/2013 Sb., Vyhláškou č. 269/2015 Sb., Vyhláškou č. 194/2007 Sb., Vyhláškou č. 405/2015 Sb. Z uvedených norem mj. vyplývá, že vyúčtování nákladů na dané období se provádí skutečně vyfakturovaných nákladů a spotřeb. Tyto náklady na topení jsou rozděleny na základní složku (ZS), která činí 30 až 50 % a spotřební složku (SS) tvořící zbývajících 50 až 70 %.
Náklady na základní složku jsou rozúčtovány konečným spotřebitelům poměrem dle velikosti započitatelné podlahové plochy bytů (m2) a nebytových prostor (m2) v zúčtovací jednotce. To znamená, že náklady vynaložené na vytápění a připadající na ZS za daný rok byly děleny celkovou započitatelnou plochou všech bytů (vč. volných bytů) a nebytových prostor za příslušné patní měřidlo. Byl tak získán jednotkový náklad na 1 m2. Náklad v Kč pro určitý byt je získán tak, že jednotkovým nákladem se vynásobila započitatelná (otápěná) plocha daného bytu. Spotřební složka je rozdělena mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují právě i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou. Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu o 20 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody u příjemců, u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice.
Z Vašeho dotazu není patrné, o jaký typ zařízení pro měření spotřeby tepla se jedná – zda přímo o měřiče tepla (tzv. kalorimetry) nebo poměrové indikátory topných nákladů a obecně ani nelze zhodnotit, zda zařízení měří či neměří správně. V obou případech je možno požádat jejich dodavatele, nejčastěji prostřednictvím správce dané nemovitosti, o provedení kontroly správné funkčnosti. V případě měřičů tepla se navíc jedná o zařízení podléhající pravidelnému úřednímu ověření dle zákona o metrologii a lze tak požádat také o jejich přezkoušení prostřednictvím příslušné státní zkušebny.
Co se týče ideální teploty v bytě, jedná se o velmi subjektivní hodnoty, které se mohou lišit v závislosti na individuálních preferencích a potřebách. Obecně se doporučuje udržovat průměrnou teplotu v bytě v rozmezí 18-21°C.
Na závěr si Vás dovolujeme upozornit, že v případě, že máte pochyby o správnosti zaslaného vyúčtování služeb a plnění spojených s užíváním bytu pochybnosti, je zapotřebí dle zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, podat ve lhůtě do 30 dnů od jeho doručení písemnou reklamaci s uvedením konkrétních reklamačních důvodů.