závaznost výhlášky 269/2015 Sb.

  1. ARTAV
  2. závaznost výhlášky 269/2015 Sb.
ostatni

Text otázky

Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem ohledně závaznosti vyhlášky o rozúčtování tepla. Může si dům jako zúčtovací jednotka rozúčtovat náklady na teplo i jiným způsobem, než je stanoveno ve vyhlášce? Jedná se konkrétně o případ, kdy jeden dům se sestává ze dvou zhruba symetrických stavebních bloku, které jsou samostatná SVJ. Obě SVJ však mají jeden společný topný systém, společný výměník na teplo a společné měření dodaného tepla. Jedno SVJ chce zateplit. Druhé ne. Proto vznikla dohoda mezi oběma SVJ, kde se teplo nejprve rozúčtovává tak, že se stanoví celkové náměry na poměrových měřidlech v jednotlivých bytech a v daném poměru se nejprve rozdělí spotřeba mezi obě SVJ. Vzniknou tak dvě nově (virtuální) zúčtovací jednotky, v poměru daném čistě spotřebou na poměrových měřidlech. Až po tomto rozdělení následně každé SVJ rozúčtovává podle Vyhlášky. Je tento postup možný?

Odpověď na otázku

Situaci, kdy části objektu patří různým vlastníkům řeší vyhláška 405/2015Sb. Tato vyhláška umožňuje dohodu jednotlivých subjektů o způsobu rozdělení nákladů. V případě, že k dohodě všech účastníků nedojde stanovuje, že se celkové náklady rozdělí na 40% základní složky a 60% spotřební složky nákladů. Základní složka se pak na jednotlivé právnické osoby rozdělí v poměru součtu započitatelných podlahových ploch, spotřební pak v poměru součtu náměrů přístrojů tak, jak to děláte.Každá právnická osoba je pak samostatnou zúčtovací jednotkou (dům) a uvnitř ní se pak postupuje podle vyhl. 269/2015 Sb., která však na rozdíl od shora uvedené vyhlášky nepřipouští možnost dohody na odchylném způsobu rozúčtování.